Onemocnění ledvin a močových cest v těhotenství

Onemocnění ledvin a močových cest v těhotenství  - obrázek
Onemocnění ledvin a močových cest v těhotenství - obrázek

Asymptomatická bakteriurie je nález mikrobů v moči bez klinických známek onemocnění ledvin nebo močových cest. Nové způsoby kultivace mikrobů, objevené v nedávné době, umožnily sledovat výskyt bakteriurie u velkých populačních vzorků. Častější je u žen než u mužů. Bakteriurie s počtem mikrobů 105 (tj. 100 000) a více v jednom ml moče je označována jako významná – signifikantní.

Frekvence a závažnost bakteriurie je podmíněna věkem, zvyšuje se v zátěžových situacích, k nimž patří i těhotenství. V těhotenství je významná bakteriurie u 8 %, méně u primigravid, více u vícerodiček a těhotných nad 35. rok věku. Pátrání po významné bakteriurii je nezbytné u těhotných, které již prodělaly infekci močových cest, neboť je prokázán vztah mezi bakteriurií a zánětlivými komplikacemi močových cest. Hned na začátku těhotenství je třeba je léčit.

U těhotných s významnou bakteriurií se později může vyvinout zánět ledvinné pánvičky, v polovině případů bez zjevných příznaků. Ty opět ohrožují těhotnou vznikem pozdní gestózy, předčasnými porody, plod je hypotrofický z placentární nedostatečnosti.

Akutní zánět ledvin je v těhotenství vzácný, častěji bývá diagnostikována chronická forma. Ta má v těhotenství dobrou prognózu, pokud se projevuje jen jedním symptomem – bílkovinou v moči. Kombinuje-li se však s hypertenzí – vysokým krevním tlakem, zejména před 28. týdnem gravidity, je nepříznivá prognóza pro plod: značná část plodů odumře v děloze (25 %), přežívající se rodí předčasně a jsou hypotrofické. U 70 % těhotných s chronickým zánětem ledvin se vyvíjí pozdní gestóza.

Pokud má těhotná na začátku gravidity snížené ledvinové funkce, je další prognóza závažná nejen pro matku, ale i pro plod, a proto se těhotenství obvykle uměle ukončují.

Pyelonefritida – zánět ledvinných pánviček – těhotných je poměrně časté onemocnění; zjevně probíhající zánět je diagnostikován u 2 % gravidních, další probíhají bezpříznakově. Častěji bývají pravostranné, neboť těhotná děloha tlakem na pravý močovod ztěžuje odtok moče, častější jsou u těhotných s významnou bakteriurií a s vývojovými odchylkami odvodných močových cest.

Akutní onemocnění začíná vysokými teplotami, někdy s třesavkami, bolestmi v krajině ledviny vystřelujícími do tříselné krajiny. Je-li zároveď zánětem postižen i močový měchýř, bývá časté nucení k močení a pálení při močení. Krajina postižené ledviny je velmi bolestivá na poklep a otřesy.

Chronicky probíhající forma onemocnění se projevuje mírnějšími teplotami nebo zvýšení teploty chybí, bolest v krajině ledviny je občasná, zvětšuje se při pohybech. Krajina ledvin reaguje bolestí na hlubokou palpaci a na otřesy (poklep).

Léčení se provádí na lůžkových odděleních, jednak klidem, dietou a léky, které je nutno vybírat podle pokročilosti gravidity. Po odeznění choroby je nezbytná pravidelná kontrola, poněvadž je možná recidiva – nové vzplanutí choroby.

Záněty močového měchýře a močové trubice jsou v těhotenství časté. Probíhají obvykle společně. Projevují se častým nucením k močení, pálením a řezáním při močení (tzv. řezavkou). Vždy se musí vyloučit kapavčité onemocnění. Při zánětu močového měchýře je reálné riziko vzestupu infekce močovodem k ledvinné pánvičce a ledvinám, proto je třeba je léčit. Druh léčby s ohledem na pokročilost těhotenství ordinuje lékař.

 

Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc. Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015