Uložení plodu v příčné poloze je diagnostikováno asi u 0,5 % porodů. Příčinou bývá velká pohyblivost plodu v amniové dutině, překážka vstupu hlavičky nebo pánevního konce do pánevního vchodu (např. vcestné lůžko), vrozené vývojové vady plodu, krátký pupečník, vývojové anomálie dělohy. Pět až osmkrát častější je příčná poloha u vícerodiček.
Zevním vyšetřením je děloha shledávána příčně ovoidní nebo kulovitá, děložní fundus je níže, než odpovídá době gravidity. V podbřišku je hmatán příčně uložený válcovitý útvar, třetím porodnickým hmatem je zjišťován prázdný pánevní vchod. Ozvy plodu jsou slyšitelné ve výši pupku.
Těhotné se zjištěnou příčnou polohou plodu musí být před termínem (od 37. týdne gravidity) hospitalizovány, aby se předešlo komplikacím, které by mohly být osudné pro plod i matku. Ještě v posledních fázích těhotenství, dokonce ještě na začátku porodu, se může poloha plodu změnit na podélnou, což je označováno jako spontánní rektifikace. To jsou ovšem případy ojedinělé.
Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc. Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet