Porodní cesty

Porod je vypuzení plodového vejce z děložní dutiny porodními cestami, působením porodních sil. Při porodu se tedy uplatňují 3 faktory:

Porodní cesty

Porodní cesty jsou prostor, jímž při porodu prochází plod. Jsou tvořeny kostěnou pánví a na ni se upínajícími svaly a vazy. Podle toho rozeznáváme porodní cesty tvrdé (kostěné) a porodní cesty měkké, představované tkáněmi, které se podílejí na anatomické skladbě děložního hrdla, pochvy, pánevního dna a hráze.

Tvrdé porodní cesty představuje pánev, kostěný prstenec, který přenáší celou hmotnost těla na dolní končetiny. Má skutečně podobu neúplné, dopředu otevřené pánve. Tvoří ji dvě pánevní kosti, mezi něž je vzadu vklíněna křížová kost – pokračování páteře, vpředu mezi rameny stydkých kostí je vazivová ploténka – stydká spona.

Pánev je směrem dolů otevřená, přechází v tzv. malou pánev, jež neúplně ohraničuje válcovitý prostor probíhající směrem dolů a stáčející se dopředu. Vpředu je ohbí tvořeno zadní plochou stydké spony, vzadu křížovou kostí a kostrčí.

Rovina, v níž velká pánev přechází v kostěný porodní kanál, se nazývá pánevní vchod, který má tvar oválu (nebo je ledvinovitý) s dlouhým průměrem uloženým napříč (13,0 cm) a krátkým průměrem v předozadním směru od horního okraje stydké spony do středu tzv. promontoria na horním okraji křížové kosti.

Tento oválný tvar pánevního vchodu přejde níže v tzv. pánevní šíři na kruhovitý, přímým průměr od středu zadní plochy stydké spony ke středu třetího křížového obratle je 12,5 cm.

Pod rovinou pánevní šíře změní porodní kanál znovu svůj tvar v tzv. pánevní úžině na oválný s dlouhým průměrem v předozadním směru od dolního okraje stydké spony ke středu skloubení křížové kosti s kostrčí – měří 11,5 cm. Příčný průměr této roviny mezi trny sedacích kostí je 10,5 cm.

Východ z kostěné pánve je také oválný, delší předozadní průměr od dolního okraje stydké spony ke hrotu kostrče je 10 až 12 cm – může se prodloužit, neboť kostrč je ve skloubení s křížovou kostí pohyblivá dopředu a dozadu. Příčný průměr, mezi vnitřními plochami sedacích hrbolů je 11 cm.

Pánevní osa. Kolmice vedená na středy předozadních (přímých) průměrů jednotlivých rovin určuje tzv. pánevní osu. Ta probíhá u ležící ženy v pánevním vchodu dolů ke končetinám a dozadu ke skloubení mezi kostí křížovou a kostrčí, v pánevní šíři dolů dozadu ve směru hrotu kostrče, v pánevní úžině horizontálně, v pánevním východu dolů a směrem k břichu.

Rozměry malé pánve se dají zjišťovat jen nepřímo (rentgenovou nebo ultrazvukovou pelvimetrií). Informaci o typu pánve a nepřímo i o rozměrech malé pánve dají rozměry velké pánve. Ty jsou zjišťovány při první návštěvě v prenatální poradně a zaznamenány do průkazky pro těhotnou.

K posouzení typu pánve slouží i tzv. Michaelisova routa – obrazec, který se vytvoří u těhotné stojící na špičkách (anebo ležící na boku s dolními končetinami zanoženými) v bederní a křížové krajině. Horní pól je prohloubení mezi trny IV. a V. bederního obratle, po stranách prohloubení nad zadními trny kyčelních kostí a dolní je horní pól intragluteání rýhy. Normálně má tvar na jeden roh postaveného kosočtverce o úhlopříčce 10 cm.

Pánevní dno je svalová a vazivová plotna uzavírající pánevní kanál ve směru dolů. Má žlabovitý tvar a tvoří ho dvě vrstvy: souvislá horní a dolní jen vpředu, kde jí prochází vpředu močová trubice, pod ní je poševní vchod a dále pod ním otvor pro vyústění konečníku. Pánevní dno tvoří oporu pánevním orgánům.

Měkké porodní cesty představují za porodu souvislý rozepnutelný kanál – porodní kanál, nahoře ukončený děložní dutinou. Je tvořen měkkými tkáněmi (svaly a vazivem), na konci těhotenství prosáklými a poddajnými. Po dobu těhotenství mají tyto tkáně jiné uspořádání a jinou funkci: děložní hrdlo uzavírá děložní dutinu, pochva je štěrbinovitá, přední její stěna leží na zadní. Zadní poševní stěna spočívá na vazivově-svalové vrstvě hráze.

Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc. Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015