Podle současných informací není pro drtivou většinu léčiv placenta významnou bariérou a do oběhu zárodku nebo plodu přestupují prakticky všechna. Výjimkou jsou látky s velkou molekulou (nad 1000 D), jako např. inzulin nebo heparin. Metodickým nedostatkem je, že průchod placentou byl u většiny léčiv zkoumán po jednorázové aplikaci, což neodpovídá reálné situaci. Vědci při studiu průchodu léků placentou člověka narážejí na řadu etických problémů. Laboratorní nebo zvířecí modely placenty neposkytují všechny informace, které se týkají člověka. Oproti dřívějším předpokladům se nezdá, že by fyzikálně-chemické vlastnosti léků byly pro průchod placentou podstatné.
Autor: doc. MUDr. A. Pařízek, CSc. Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet