Sekreční funkce placenty

Sekreční funkce placenty - obrázek
Sekreční funkce placenty - obrázek

Placenta představuje velmi výkonnou vnitřně sekretorickou žlázu. Trofoblast je sekrečně aktivní již od časného vývoje oplozeného vajíčka – blastogeneze. Hlavními hormonálními produkty jsou choriový gonadotropin(hCG), placentární laktogen (hPL),estrogeny, progesteron. Dalšími placentárními hormony jsou choriový tyreo-tropin (hCT stimulující štítnou žlázu,), choriový kortikotropin (hCC) stimulující nadledvinovou kůru, a relaxin hormon uvolňující pánevní vazivo. Hormony bílkovinné povahy (hCG, hPL, hCT, hCL) jsou zcela vytvářeny placentou. Gestageny vznikají v placentě ze zdrojů z mateřské krve, estrogeny i ze zdrojů fetálních.

Placenta si sama vytváří enzymy – dosud jich bylo zjištěno více než 60.

Choriový gonadotropin hCG – je tvořen trofoblastem již od 10. až 11. dne po oplození (koncepci), tedy v období vynechané menstruace. Chemicky je to glykoprotein (látka povahy jak sacharidové, tak bílkovinné) o molekulové hmotnosti 30 000. Přechází do moče těhotných. Na jeho průkazu v séru nebo v moči jsou založeny dnes již opuštěné biologické testy na těhotenství (na myškách, krysách, králičích samicích, žábách apod.).

Dnes jsou prováděny testy imunologické. Produkce hCG rychle vzrůstá, maxima dosahuje mezi 80. až 90. dnem gestace (až 250 000 až 300 000 j./24 hod). Pak se jeho tvorba snižuje, ve 4. měsíci gestace klesne na denní množství 5000 až 25 000 j. a na této hodnotě zůstává do porodu. Vylučování močí skončí do 7 dnů po porodu plodu a placenty. Koncentrace ve fetoplacentárním oběhu představuje jen 5 až 10 % hodnot v mateřské krvi. Choriový gonadotropin není jednotná látka, má dvě frakce – alfa a beta.

Choriový gonadotropin stimuluje žluté tělísko, které se vytvořilo z ovulujícího folikulu na vaječníku, takže nezaniká, naopak se zvětšuje a stupňuje tvorbu progesteronu a estrogenů. Po dokončení výstavby placenty tvorba hCG klesá, těhotenské žluté tělísko degeneruje, zaniká a tvorbu estrogenů a gestagenů převezme placenta.

Placentární laktogen je tvořen syncytiotrofoblastem již v prvních měsících gestace a jeho produkce stoupá až do termínu porodu. Je to hormon bílkovinné povahy, chemickým složením, biologickým působením a imunologickými vlastnostmi blízký hypofyzárnímu růstovému hormonu (HGH). Má účinek na růst, ovlivňuje mléčnou žlázu, stimuluje tvorbu mléka a některé jeho vlastnosti se kryjí s luteotropním hormonem mozkového podvěsku. Ovlivňuje metabolismus plodu, zejména bílkovinný.

Prokazuje se radioimunologickými metodami v krevním séru těhotných. Sledování hladin placentáního laktogenu slouží k posouzení funkce placenty. Brzy po porodu z krve nedělky vymizí.

Estrogeny jsou ve zvýšené míře zjišťovány brzy po oplodnění vajíčka a jejich produkce se stupòuje až do termínu porodu. Metabolity estrogenů jsou z 15 % vylučovány močí, převážně ve formě estriolu. Většina se vyloučí stolicí. V prvních týdnech těhotenství jsou estrogeny tvořeny převážně těhotenským žlutým tělískem, od 3. měsíce těhotenství placentou.

Jedná se o směs estrogenů – estronu, estradiolu, estriolu. Estriol je zjišťován jen u člověka, u jiných savců se přirozeně nevyskytuje. 90 % celkové produkce estriolu je ze zdrojů z nadledvin plodu. Estradiol vzniká asi z poloviny ze zdrojů mateřských, z druhé poloviny fetálních. Poněvadž se na tvorbě estrogenů podílí jak placenta, tak plod, jsou někdy oba zdroje označovány jako “fetoplacentární jednotka”.

Denní množství estrogenů vylučovaných močí v termínu porodu se pohybuje mezi 30 až 50 mg. Nález 10 až 15 mg/24 hod svědčí o poruše na úrovni placenty nebo plodu. Náhlý pokles množství estrogenů v moči signalizuje nebezpečí hrozící plodu. Estron a estriol ovlivňují růst dělohy v těhotenství a společně s progesteronem též růst mléčné žlázy. Jejich vysoké hladiny v krevním oběhu těhotné utlumí tvorbu hypofyzárních gonadotropinů stimulujících vaječníky – proto na vaječnících nezrají další folikuly a vynechají menstruační cykly. Estrogeny mají vedle specifických účinků na jednotlivé části pohlavního ústrojí též účinky celkové, mimo jiné metabolické a další, jak o tom bude pojednáno v příslušných kapitolách.

Progesteron se tvoří od začátku gestace v těhotenském žlutém tělísku, od 8. týdne gestace přistupuje tvorba placentárního progesteronu. Jeho denní produkce rychle stoupá a také se zvětšuje denní množství zjišťovaných metabolitů progesteronu–pregnandiolu – v moči. Od konce 3. měsíce gestace je progesteron produkován výhradně placentou ve stoupajícím denním množství až k termínu porodu. Hlavní účinek progesteronu je na děložní sval: snižuje jeho tonus (základní napětí) a reaktivitu. Působí také na mléčnou žlázu, v níž stimuluje růst žlázových lalůčků, a na hladké svalstvo ostatních orgánů (trávicího ústrojí apod.).

 

Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc. Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015   Objednávejte ZDE