V období po porodu může být ovšem ženská sexuální touha také dlouhodobě snížena, ba dokonce může úplně chybět. Roli v tom hraje více faktorů – vysoká hladina hormonu prolaktinu, který chuť snižuje, prudká změna životního stereotypu (mění se struktura i návyky v rámci celého rodinného systému) i změna psychického stavu ženy (například zvýšená úzkostnost jako projev starosti a zodpovědnosti za miminko). V praxi to může vypadat například takto:
Manželé, Eva a Pavel, třicetiletí, rodiče dvou dětí ve věku 5 let a 3 roky,
se obrátili na sexuologickou poradnu s problémem manželčiny nechuti k jakýmkoli sexuálním aktivitám. Tato nechuť trvala již několik let. Oba z toho byli nešťastní, protože jinak jim bylo spolu velice hezky, rozuměli si v mnoha oblastech, měli dobré finanční podmínky a společné koníčky. Jejich vztah trval celkem deset let. Brali se z lásky, děti plánovali a těšili se na ně. Pavel v individuálním sezení popisoval začátky vztahu jako skvělé. V prvních letech se milovali takřka denně, toužili po sobě a uměli si vyjít vstříc. Zmírnění intenzity po několika letech brali jako přirozené. První těhotenství bylo rizikové, sexu si moc neužil a těšil se, až se dítě narodí a on se bude moci se svou ženou milovat jako dříve. Ale během mateřské dovolené manželky se setkával z její strany spíše s chladným přístupem. Mnohokrát měl pocit, že to dělá spíše kvůli němu a sama z toho nic nemá. Občas se zmínil, že mu situace nevyhovuje. Přišlo další těhotenství a další přestávka, po porodu se vše znovu opakovalo. Po roce už byl Pavel velmi nervózní a začal to dávat Evě najevo. Milovali se jednou za měsíc a bylo vidět, že to Eva chce mít rychle za sebou. Situace se vyhrotila jedné noci, když Eva začala při souloži plakat, že už dál nemůže. Pavla se to dotklo, připadal si ponížený a odmítaný. Zcela se stáhl a přestal s Evou téměř komunikovat.
Eva v individuálním sezení zopakovala Pavlův popis prvních let
všechno šlo samo a bez problémů. Po dvou letech cítila snížení touhy, přičítala to pracovnímu vytížení a stereotypu, ale pořád ještě se na milování čas od času těšila. V těhotenství ji přešla chuť úplně. Měla strach o miminko a na sex neměla ani pomyšlení. Po porodu byla zcela naplněná citem k dítěti a starostmi, Pavel šel trochu stranou. Bývala také hodně unavená, moc se v noci nevyspala a trochu ji mrzelo, že Pavel místo toho, aby si s ní večer popovídal, šilhal po posteli s nepokrytou výzvou. Tehdy by se k němu nejradši stulila a odpočívala, ale věděla, jak moc Pavel v jejím těhotenství strádal. V té době se také poprvé k milování přinutila a zahrála orgasmus. Myslela si, že bude pár dní klid, ale druhý večer zjistila, že po ní Pavel touží opět.
»Asi by mi to mělo dělat dobře,« říkala si, »ale spíše cítím únavu a chce se mi jen tak usnout v jeho objetí.« První rok první mateřské dovolené se chuť na sex neobjevila a Eva se naučila dělat to, co by měla, nikoliv to, co by chtěla. Druhé těhotenství uvítala i z toho důvodu, že jí poskytlo alibi – nemusela se milovat. Po narození druhého dítěte ji zaskočil intenzivní pocit obavy z toho, že už se zase bude muset s Pavlem milovat. Do sexu se opět začala nutit a vadil jí jakýkoli dotek.
Doporučený postup:
1. Jednoznačně s oboustranně konzumovaným sexem (tedy takovým, při kterém oba prožijí vzrušení a orgasmus) počkat na návrat spontánní ženiny touhy.
2. Podle možností využít sex jednosměrný (žena může, chce-li, partnera uspokojit pro ni přijatelným způsobem, většinou nekoitálně, tedy drážděním penisu rukou nebo ústy). Do prožití vlastního vzrušení a orgasmu by ji neměl partner nutit.
3. Doporučené je samozřejmě i využití autoerotiky jako ohleduplného způsobu řešení vyšší sexuální potřeby.
4. Dvojice by neměla omezovat nesexuální dotyky, objetí, polibky. Naopak v období, kdy jeden z partnerů po sexu netouží, je to dobrý způsob, jak si projevit lásku. Nesexuální tělesná blízkost by neměla být limitována ani z jedné strany (muž si často říká – obejmu ji, a stejně se zase odtáhne, žena si ve stejné situaci často říká – obejmu ho, a on si bude myslet, že chci sex, radši se odtáhnu. Výsledek si umíte domyslet).
5. Partneři by neměli dopustit, aby přechodný sexuální nesoulad pokazil dobře fungující vztah.
6. Nezbytnost dobré otevřené komunikace o sexu a pocitech s ním spojených není posledním, ale prvním z důležitých předpokladů dlouhodobé dobré sexuální perspektivy dvojice.
Autor: MUDr. H. Fifková
z knihy prof. MUDr. A. Pařízka CSc. Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet