Lidské mléko má nejmenší obsah bílkovin ze všech živočišných druhů, dítě proto přibírá pomaleji než ostatní savci. Pro představu – dítě zdvojnásobí svou tělesnou hmotnost za 150 dní, tele již za 47 dní – roste 3krát rychleji. Oproti mléku kravskému tvoří 80 % bílkovin mateřského mléka syrovátka a jen 20 % kasein, který má sice vyšší sytící efekt, ale může být v některých případech pro déletrvající přetrvávání v žaludku dětmi hůře tolerován. Mateřské mléko se považuje za hypoalergenní, protože neobsahuje významný alergen kravského mléka – β-laktoglobulin.
V některých případech (tzv. alergie na bílkovinu kravského mléka u kojeného dítěte) mohou stopy β-laktoglobulinu pronikat i do mateřského mléka a způsobovat tak projevy obdobné alergii na bílkovinu kravského mléka v období po zavedení mléčných výrobků (viz kapitola Potravinové alergie). Bílkoviny také představují důležitou složku imunitního systému dítěte. Například látka laktoferin na sebe váže atomy železa a brání tak jejich využití bakteriemi. Podobně působí i lyzozym, který má schopnost enzymaticky štěpit některé bakterie a viry.
Obsah tuku v mateřském mléce tvoří až 50 % energetické potřeby kojence. Polynenasycené mastné kyseliny jsou nezbytné pro správný vývoj mozku a tvorbu myelinových obalů jeho bílé hmoty.
Základní sacharid mateřského mléka je laktóza, dále pak malé množství galaktózy a oligosacharidů. Ty jsou nezbytné pro správný vývoj střevního bakteriálního ekosystému (odborně prebiotický efekt) a brání navázání některých nebezpečných bakterií na střevní stěnu.
Obsah vitaminu D je v mateřském mléce poměrně nízký a stejně tak je nízký i obsah vápníku (28 mg/100 ml mateřského mléka) – od 2. týdne života proto podáváme 400–600 jednotek vitaminu D denně po dobu 1 roku (event. 1,5 roku, pokud bylo dítě narozeno v zimních měsících, kdy je produkce vitaminu D dále snížená). Vitamin K, faktor významný pro srážlivost krve, je hojně zastoupen v kolostru, poté jeho produkce klesá a nastupuje tvorba bakteriemi v tlustém střevě, která však nemusí být zprvu dostatečná. Pro prevenci krvácivé nemoci novorozenců se standardně jednorázově podává 1 mg vitaminu K svalovou injekcí, popř. po dobu 3 měsíců ve formě perorálních kapek v dávkovacím schématu 1 kapka týdně.
|
Bílkoviny |
Tuky |
Sacharidy |
Další látky |
|
kasein α-laktalbumin laktoferin lyzozym interferon imunoglobuliny A volné aminokyseliny (cystein, taurin) |
esenciální polynenasycené mastné kyseliny triacylglyceroly (mastné kyseliny – 42 % nasycených, 52 % nenasycených) cholesterol |
laktóza galaktóza oligosacharidy |
vitaminy A, K, D kalcium železo zinek |
sdílet