Slunění a opalování v těhotenství - obrázek
Slunečné a teplé počasí zlepšuje náladu a přispívá k celkovému uvolnění organismu. Těhotná žena by se však měla vyhnout dlouhodobému a nadměrnému opalování, které je obvykle spojeno s přehřátím těla.
Zde jsou důvody:
- Oborné studie prokázaly, že zejména v I. trimestru může dlouhodobý pobyt na přímém slunci a vystavení těla vysoké teplotě negativně ovlivnit vývoj plodu. V této době se s téměř revoluční rychlostí vytvářejí základy všech orgánů. Byly zaznamenány nepravidelnosti růstu a poruchy nervové soustavy, zejména mozku plodu. UV záření slunečního svitu totiž snižuje hladinu kyseliny listové v lidském organismu a kyselina listová v těhotenství pomáhá v raném těhotenství zdárnému vývoji míchy a mozku dítěte.
- V těhotenství je kůže ženy citlivější a při dlouhodobém vystavení intenzivnímu slunění snadněji nastávají popáleniny.
- U těhotných jsou dokonce popsány až nádorové změny kůže. Mnoho žen trpí v těhotenství výskytem tmavých plošných pigmentových skvrn (odborně chloazma). Chloazma se nejčastěji vyskytuje na obličeji, okolo úst a na tvářích. Stává se tak vlivem hormonální činnosti placenty, kdy estrogenní hormony způsobují v mozku těhotné zvýšené vyplavování hormonu, který zvyšuje pigmentaci kůže (melatonin stimulující hormon). Po porodu tyto kosmetické změny mizí. Nadměrné slunění může produkci tohoto hormonu zvýšit. Pigmentace jsou pak výraznější a trvalejšího charakteru.
- Přehřívání organismu v pozdějším období těhotenství způsobuje rychlejší rozvoj otoků, zejména končetin. Krevní cévy na teplo reagují roztažením (odborně vazodilatace), a tím nastává zpomalený návrat krve z periferních částí těla do srdce.
- Poloha na zádech ve III. trimestru může způsobit útlak velkých cév dělohou, která v této době má už značnou váhu (plod cca 3000 g, plodová voda cca 1000 g, placenta cca 500 g, bohatě prokrvené svalstvo dělohy cca 3000–5000 g). Omezení cévního průtoku (aorta a dolní dutá žíla) způsobuje poruchu prokrvení placenty, tím se zhoršují podmínky pro výživu plodu). Naštěstí se tento stav (odborně aortokavální komprese nebo syndrom dolní duté žíly) projeví i u matky. Má pocit na zvracení (odborně nauzea), bušení srdce (odborně palpitace) a začne být dušná (odborně dyspnoe). Nevolnost způsobí, že žena sama od sebe změní polohu (sed, chůze, ulehnutí na bok) a obtíže rázem ustoupí.
Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, doc. MUDr. Tomáš Honzík, Ph.D. CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdíletTémata: