Močové ústrojí
Průtok krve ledvinami se zvyšuje, v důsledku toho se ledviny zvětší, stoupá glomerulární filtrace (tvorba moči). Je to vyvoláno účinkem aldosteronu a kortizonu (hormonů kůry nadledvin), zřejmě i placentárního laktogenu. Jsou větší ztráty jodu, kyseliny listové, aminokyselin a glukózy močí. Tubulární resorpce (zpětné vstřebávání) sodíku a vody je vyšší. Objem celkové vody v organismu těhotné se do konce gravidity zvýší o 20 %.
Odvodné močové cesty mají překrvené sliznice. Močový měchýř je těhotnou dělohou (především dolním děložním segmentem) vysouván vzhůru. Těhotná musí častěji vyprazdňovat močový měchýř. Peristaltika hladkých svalových vláken ve stěně močovodů, močového měchýře a močové roury a jejich tonus (klidové napětí) jsou účinkem progesteronu nižší, také uložení močovodů se mění. Močovody jsou často dilatované – rozšířené. V močovém měchýři zůstává po vymočení zbytek moče (močové reziduum), může dojít až k retenci (zadržení moče) z neschopnosti vědomého vyprázdnění měchýře. Je zvýšené riziko refluxu moči (zpětného toku moči z močového měchýře do močovodů) i riziko infekce horních oddílů močových cest aledvin.
Dýchací ústrojí
V těhotenství jsou kladeny vyšší nároky na dýchací systém. Spotřeba kyslíku se zvýší o 20 %. Dechový minutový objem se do konce těhotenství zvýší asi o 40 až 60 % – jednak zvýšením dechového objemu o 40 %, jednak zvýšením dechové frekvence asi o 10 dechů za minutu, neboť v důsledku zvýšeného stavu bránice je vitální kapacita plic poněkud snížená a podstatně snížená je i reziduální kapacita plic (zůstatková po vydechnutí). V důsledku zvyšené plicní ventilace je vyšší sycení krve kyslíkem a nižší sycení oxidem uhličitým. V těhotenství se někdy dostavuje mírnější forma dyspnoe – dušnosti.
Trávicí ústrojí
Sliznice ústní dutiny je překrvená, zejména na dásních, interdentální papily jsou zduřené, snadno krvácí při čištění chrupu a po kousání tuhých pokrmů. Zbytnělá sliznice inklinuje k zánětům.
Snížený tonus hladkého svalstva stěn trávicího ústrojí a jeho obleněná motilita jsou příčinou plynatosti (meteorismu) a zácpy – obstipace těhotných žen. Jsou ale příčinou i některých jiných nefyziologických projevů trávicího ústrojí: pálení žáhy (pyrosis), když ochablým svěračem mezi jícnem a žaludkem regurgituje kyselý žaludeční obsah do dolní partie jícnu, dále pak biliární dyskineze – zpomalené vyprazdňování žlučníku, které spolu se zvýšenou hladinou cholesterolu představuje riziko vzniku žlučových kamenů – cholelitiázy, která se může projevit až po porodu. Zároveň je riziko infekce žlučových cest.
Pohybové ústrojí
Hmotnostní přírůstek v těhotenství (10 až 12 kg) je příčinou změn statiky v oblasti pánevního pletence, především zvýšeného prohnutí bederní páteře dopředu – lordózy, která je kompenzována zvýšeným prohnutím hrudní páteře dozadu – kyfózou. Prosáknutí vazů a kloubních pouzder má za následek určité rozvolnění pánevního pletence, což se projeví mimo jiné i chůzí těhotných o širší bázi (tzv. kachní chůze).
Břišní stěna
Břišní stěna je rozepnutá zvětšeným obsahem břišní dutiny, tedy především zvětšenou těhotnou dělohou. Ve střední čáře pod pupkem se v druhé polovině gravidity objeví pigmentace – tzv. linea fusca. Bohatší pigmentace se vytvoří též kolem pupeční jizvy. V posledních měsících gravidity se asi u 75 % těhotných objeví růžové prosvítající trhliny ve škáře (kožní vrstvě pod krycím epitelem) na podbřišku, někdy i na hýždích a prsech, tzv. striae gravidarum – pajizévky. Po porodu nabývají stříbřité barvy a zůstávají natrvalo. Jejich vznik si nelze vysvětlit pouze mechanicky – jako důsledek rozepnutí břišní stěny. Určitou roli při jejich vzniku hraje i zvýšená tvorba nadledvinového hormonu kortizolu v těhotenství. Striae se tvoří nadměrnou tvorbou kortizolu i při tzv. Cushingově chorobě. Někdy se dokonce vytvoří i u nemocných léčených dlouhodobě kortikoidy (nadledvinovými hormony).
Kůže
Zvýšená pigmentace se v těhotenství objevuje na vulvě, hrázi, kolem řitního otvoru, na podbřišku ve střední čáře a kolem pupku a na dvorcích prsních bradavek – jak již bylo zmíněno, dále v operačních jizvách. U některých žen se mohou v posledních fázích gravidity objevit na obličeji hnědavé, ostře ohraničené pigmentové skvrny. Na rozdíl od strií, pigmentace po porodu vymizí.
Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc. Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
Objednávejte ZDE
sdílet