Zárodečný terčík
je spojen s částí stěny plodového vejce naléhající na děložní stěnu buněčným pruhem, zárodečným stvolem. Zvětšující se amniová dutina vyplní postupně celý vnitřek plodového vejce kolem zárodečného terčíku a embrya. Primární mezoderm byl vytlačen na obvod a přiložil se k choriu. Zbytek žloutkového vaku se přiložil k zárodečnému stvolu.
20. den
po oplodnění je zárodečný terčík oválný, 2 mm dlouhý, je na něm patrný objemný konec hlavový a konec kaudální – ocasní. V té době je již vytvořen základ srdce se dvěma primárními aortami, napojenými na cévy ve stěnách žloutkového vaku.
Do konce prvního měsíce vyrůstá od ocasního konce embrya výchlipka – alantois – prorůstající zárodečným stvolem k plodovým obalům, v níž k nim pronikají zároveň cévy k choriovým klkům, tak se vytvořil alantoisový oběh, zmíněný výše.
Koncem 1. lunárního měsíce
má celé plodové vejce asi 2 cm v průměru, je na celém povrchu porostlé jemnými klky. Embryo je asi 8 mm dlouhé, má 4 žaberní oblouky a na objemné hlavové části jsou již patrné základy pro oči, uši a nos. Na končetinových výběžcích jsou zřejmé základy pro prsty.
Koncem 2. lunárního měsíce,
na konci embryonální fáze, má plodové vejce asi 5 cm v průměru, embryo je 3 cm dlouhé a váží asi 5 g. Žaberní oblouky již vymizely, hlavová část zárodku je stále objemná, trup a končetiny jsou v poměru k ní malé. Zárodek má zřetelně lidský tvar a po 8. týdnu jeho vývoje se již mluví o plodu –fétu.
Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc. Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
Objednávejte ZDE
sdílet