Kyselina listová má vliv na krvetvorbu a syntézu nukleových kyselin, má embryoprotektivní účinek (ochrana plodu). Hlavním zdrojem je zelenina, zejména listová.
Následky hypovitaminózy
1. Anémie a hypertenze
Nejčastější komplikací u matky při nedostatku kyseliny listové je megaloblastická anémie. Tři hlavní faktory podílející se na patogenezi megaloblastické anémie v těhotenství jsou vyčerpání mateřských zásob kyseliny listové, nedostatečný příjem vitaminu a chybné vstřebávání. Navíc vícečetné těhotenství, krvácení nebo hemolytická anémie mohou urychlit pokles hladiny vitaminu. Studie z roku 1969 srovnává výsledky krevních testů před porodem. Výsledky skupiny žen mající příjem 5 mg denně byly výrazně lepší než výsledky žen užívajících 0,25 mg denně.
Vztah mezi deficitem folátů a těhotenstvím indukované hypertenze (PIH) je pochybný.
2. Defekty plodu
Kyselina listová chrání vývoj plodu, což bylo zmapováno již mnoha studiemi.
Dvojitě zaslepená studie z let 1989 - 1992 sledovala dvě skupiny žen. Ženy ze sledované skupiny užívaly 0,8 g kyseliny listové 1 - 3 měsíce od poslední menstruace, druhá skupina byla kontrolní. Mnohem více vrozených vad bylo sledováno v kontrolní skupině, a to 2,3 % oproti 1,3 % ve skupině sledované. V kontrolní skupině se navíc objevilo 6 případů defektu neurální trubice, ve skupině sledované žádný.
V roce 1991 byla uskutečněna studie zahrnující ženy, které měly v anamnéze porod dítěte s defektem neurální trubice (NTD). Analýza dat naznačila, že kyselina listová zabránila 72 % recidiv NTD ve srovnání s jinými vitaminy, z nichž ani jeden tento emryoprotektivní účinek nevykázal. Studie nemohla určit, zda je nutná dávka 4 mg/den či menší. Nicméně zdá se, že i malé dávky kyseliny listové působí preventivně.
Následky hypervitaminózy
Ve studii provedené výzkumníky z Austrálie byla zjištěna souvislost mezi vznikem alergického astmatu u dětí ve věku 3 - 5 let a působením kyseliny listové, kterou jejich matky užívaly v pozdní fázi těhotenství. Dospěli k názoru, že načasování, kdy je užívána kyselina listová v těhotenství, může být důležité.
Autoři nezaznamenali zvýšené riziko vzniku astmatu, pokud matky užívaly kyselinu listovou před početím nebo na počátku těhotenství (kdy převažuje její neuroprotektivní účinek), ale užívání v pozdních fázích těhotenství mělo významný vliv na pozdější vývoj astmatu u dítěte.
Před zahájením užívání vysokých dávek kyseliny listové se doporučuje ujistit se o dostatečné hladině vitaminu B12. Kyselina listová může totiž maskovat megaloblastickou anémii z deficitu vitaminu B12, která může způsobit neurologické poškození plodu.
Platí doporučení, že všechny ženy v plodném věku by měly konzumovat 0,4 mg kyseliny listové denně buď z potravy, nebo z potravinových doplňků. Na toto opatření se klade velký důraz u žen, které mají v anamnéze porod dítěte s defektem neurální trubice, dále u žen užívající antiepileptika či u diabetiček. Za cílem zajistit všem ženám ve fertilním věku příjem alespoň 0,3 g denně se v USA a Kanadě od roku 1998 povinně přidává kyselina listová do mouky, a to v dávce 0,140 g na 100 g mouky. V Maďarsku od roku 1998 se dobrovolně přidává až do droždí při výrobě chleba.
zdroj: Bezpečné užívání léčivých rostlin v těhotenství
Mgr. Lenka Sobková
sdílet