Úrazy zubů u dětí

V první věkové skupině se jedná o poškození dočasného chrupu, konkrétně nejčastěji jeho závěsného aparátu (odborně: parodont). Poranění parodontu se neprojeví zlomením zubu, ale jeho částečným uvolněním, či dokonce vyražením ze zubního lůžka. Tento typ poranění by měl vždy být indikací k vyšetření u zubního lékaře. Zásadní je zhotovení rentgenového snímku, protože kořeny dočasných zubů jsou v těsném kontaktu se zárodky stálých zubů a pohybem dočasných zubů může dojít ke změně jejich uložení.

Období předškolního věku doprovázené mohutným rozvojem pohybových dovedností je z hlediska zubních úrazů nejvýznamnější.  Na dalším místě stojí období mezi osmi až patnácti lety.

Foto rtg:

Kořen dočasného zubu může zárodek stálého zubu mechanicky poškodit a způsobit defekty klinické korunky. Odsunutí stálého zubu na jiné místo v čelisti zpomaluje prořezávání stálého zubu nebo k jeho prořezávání v důsledku změny anatomických poměrů vůbec nedojde a zub zůstane uložen v čelisti. Takový zub se potom musí z čelisti odstranit operačně, protože hrozí riziko poškození čelisti rozvojem cysty ze zubního váčku, který obklopuje každý stálý zub. Rovněž záleží na věku, kdy dojde k poškození. Čím mladší dítě, tím závažnější je poškození stálého zubu. V brzkých vývojových stadiích může kořen dočasného zubu dokonce zárodek stálého zubu roztříštit. Z těchto důvodů u více uvolněných zubů volíme při ošetření vytažení dočasných zubů. Méně pohyblivé zuby lze zpevnit aplikací speciálních dlah nebo pouze vyloučením zubů z činnosti kousání na čtrnáct dní.

I přesto, že je zub po úrazu beze změn, doporučujeme vyhledat zubního lékaře ke zhotovení rentgenového snímku. V důsledku nárazu nejčastěji na nepohyblivý předmět se síla nárazu přenese na nervově-cévní svazek, který je uložen uvnitř kořene a způsobí jeho přerušení. Takto postižený dočasný zub může nejprve poměrně rychle po úrazu zčernat v důsledku průniku krevního barviva do dentinu. V delším časovém úseku (v řádu měsíců) dochází pak ke vstřebávání krevního barviva a zub se odbarvuje. Jinou variantou je zčernání postiženého zubu s odstupem týdnů po úrazu, pak se může jednat o první příznak odumření zubu. V tomto případě by měla následovat odborná léčba spočívající buď v ošetření kořenového kanálku, nebo v rozvinutějších stadiích ve vytažení zubu. Při neřešení této situace se kolem kořene dočasného zubu vyvíjí zánět, který opět může vést k poškození stálého chrupuNeošetřený defekt v dočasném zubu může způsobit poškození stálého zubu uloženého pod zubem dočasným. Takové poškození se projevuje jako barevná skvrna nebo defekt na stálém zubu, v nejhorších případech dochází k poškození kořene stálého zubu, který se nevyvine, a takový stálý zub je určen k vytržení.

Specifickým typem úrazu je pak „zaražení“ dočasných zubů do dásně. V tomto případě lze podle rentgenového snímku určit, zda došlo ke kontaktu se stálým zubem nebo zda jej kořen dočasného zubu minul. Vyšetření u zubního lékaře je proto nezbytností. Léčba v tomto případě, pokud není postižení zubů spojeno s jejich pohybem, spočívá v pravidelných kontrolách u zubního lékaře. Dočasné zuby v několika měsících sestoupí opět do své původní pozice. Nedoporučuje se dočasné zuby po úrazu vracet do jejich původní pozice manuálně. Stejně tak v případě úplného vyloučení dočasného zubu není vhodné vracet dočasný zub do zubního lůžka. V obou případech hrozí trvalé poškození stálých nástupců. Pokud dojde ke zlomení části zubu nad dásní – korunky zubu, lékařské ošetření spočívá v překrytí postiženého místa výplní nebo v případě malých defektů i lakem.

Ve druhé věkové skupině se jedná nejčastěji o zlomení korunky stálého zubu, a to ve většině případů horního řezáku. Pokud lomná linie prochází vnitřní vrstvou zubu (odborně: dentin), je zub přístupný pro bakterie zubního kazu a může dojít k jeho odumření. Je doporučeno co nejdříve navštívit zubního lékaře, který zub ošetří výplní. V případě nálezu odlomeného kousku zubu je možné jej uložený do tekutiny (vody, mléka) nebo alespoň do vlhkého kapesníku předat zubnímu lékaři, který je schopen jej v indikovaných případech k ulomenému zubu připevnit.

Horší je, když dojde ke ztrátě celého zubu. Odborné společnosti stomatologů dnes doporučují vyražený stálý zub vložit do tekutiny (voda, mléko, sliny) nebo do vlhkého látkového kapesníku a do hodiny se s dítětem dostavit k zubnímu ošetření. V žádném případě se nedoporučuje dotýkat se kořene zubu, i kdyby to bylo se záměrem zub očistit. Ponechte tuto práci na lékaři v prostředí zubní ordinace. Čím více vláken závěsného aparátu na kořeni zubu zůstane, tím je lepší prognóza nového vhojení zubu do zubního lůžka. Pokud je zub celý, čistý, bez zlomeného kořene a rána v dutině ústní přehledná, můžete opatrně zkusit zub do úst dítěte vrátit. V případě jakýchkoli pochybností vyčkejte do ošetření zubním lékařem. Po vrácení zubu do dutiny ústní jej lékař na maximálně čtrnáct dní zafixuje speciální dlahou.

Po jakémkoli úrazu stálého zubu je doporučeno minimálně dva roky postižený zub klinicky a rentgenologicky sledovat, protože v tomto období dochází k největšímu výskytu komplikací. Stálý zub může po úrazu změnit barvu zubní korunky. U stálého zubu je to ale vždy příznakem odumření zubu. Další z poúrazových komplikací je srůst zubu s kostí. V dutině ústní pak vidíme, že postižený zub je najednou níže než okolní zuby. Tato komplikace je vážná, protože má vliv na růst okolní čelisti a mnohdy vede k odstranění takto postiženého zubu. V důsledku úrazu a vrácení zubu do dutiny ústní po delší než hodinové pauze může dojít k rozpouštění kořene zubu, což je dobře viditelné na rentgenovém snímku. Ani tuto komplikaci zatím neumíme vyřešit, většinou končí odstraněním postiženého zubu z dutiny ústní. I u stálých zubů se můžeme setkat se „zaražením“ zubu do dásně v horní čelisti, ačkoli ne tak často jako u zubů dočasných. U stálého zubu pak čekáme pouze tři týdny. Pokud po této době zub nezačne sám sestupovat, je třeba jej stáhnout na původní místo rovnátky.

Prevencí úrazů u dětí je pečlivý dozor při provádění pohybových činností, informovanost o první pomoci u pracovníků mateřských, základních a středních škol a u vedoucích zájmových a sportovních kroužků. Při rizikových činnostech, jako jsou kontaktní (lední hokej) a bojové sporty (karate, box) je možné dětem zhotovit u zubního lékaře individuální plastový chránič nebo zakoupit prefabrikovaný plastový chránič ve specializovaných sportovních obchodech.

Autor: MUDr. Jana Vašáková
Klinika dětské stomatochirurgie 1. LF UK a VFN, Praha

Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015 
Pařízek A., Honzík T. a kol.