Dobrý den,jsem ve 30 tt, Rh ...

Dobrý den,tak do češtiny je překlad velmi obtížný :-).Pro zjednodušení vám posílám kopii své přednášky studentkám bakalářského studia ošetřovatelství. Rh – izoimunizace Existuje velké množství krevních skupin, nejvýznamnější dvě představují 1. komplex skupin ABO, pak 2. Rh – systém,existuje celá řada krevních skupin, které se rutinně nestanovují ( např. Kell, Duffy,Lewis, M,N,S atd. celkem asi už je známo 150 … ).V praxi se u každého člověka stanovují 2 základní krevní skupiny,nejčastěji je v populaci zastoupena kombinace 2 skupin :A Rh+ Každá červená krvinka nosí na svém „těle“ znaky příslušné krevní skupiny, proti nim má každý lidský organismus schopnost tvořit protilátky. Tedy např. jedinec, který má krevní skupinu A, má na svých krvinkách povrchové struktury – antigeny – typu A, vytváří proto protilátky proti „nepřátelské“ skupině B (anti B ), u jedince skupiny B je tomu naopak, jedinec, který má krevní skupinu AB má na svých krvinkách antigeny A i B, nevytváří žádné protilátky, naopak jedinec krevní skupiny O, nemá žádné povrchové struktury, proto vytváří protilátky proti krevní skupině A i B , anti – A, anti – B.U krevní skupiny Rh má jedinec Rh-pozitivní na krvinkách přítomny Rh antigeny , Rh negativní nemá žádné struktury. Ani v jednom případě samozřejmě jedinec neprodukuje žádné Rh – protilátky. To neplatí v případě,že jedinec ,který je Rh negativní dostane cizorodou krev – Rh –pozitivní, například při chybné transfuzi. V porodnictví nás zajímá ale daleko více případ, kdy Rh pozitivní krvinky plodu proniknou do oběhu Rh-negativní matky ( např. při amniocentéze, krvácení –ab. spont. atd. ) – pak se vytváří protilátky proti těmto cizorodým protilátkám, tyto protilátky pak zpětně pronikají do oběhu plodu, kde likvidují Rh pozitivní krvinky. V každém , i zcela normálním těhotenství ,totiž krvinky plodu pronikají do oběhu matky. Jsou-li stejné skupiny, jako má matka , nic se neděje. Proniknou-li však do oběhu matky Rh-negativní krvinky plodu Rh-pozitivního, může již vzniknout problém. Riziko průniku krvinek plodu do oběhu matky je vyšší při různých zákrocích – jako je např. odběr plodové vody, interrupce, porod jako operační tak spontánní. O tom, jestli bude mít člověk Rh skupinu pozitivní ( tj. bude-li na povrchu krvinky antigen přítomen ) rozhodují genetické faktory. Rh skupina je kodována dominantními geny C , D, E, a recesívními geny c,d,e - nejdůležitější je gen D. Jedná se o autosomálně dominantní způsob přenosu, tzn.,že k tomu,aby mohl být budoucí člověk ( zatím plod ) Rh-pozitivní, musí mít aspoň od jednoho z rodičů dominantní gen. Jsou různé kombinace,ale jak bylo řečeno, nejdůležitější je gen D, takže např.dostane – li plod od matky recesivní geny d,c,e, ( matka je tedy Rh-negativní ) a od otce dominantní geny D,C jeden recesivní e, ( otec je tedy Rh pozitivní ) znamená to, že bude plod Rh – pozitivní. Nastane tedy situace,kdy Rh – negativní matka , může potenciálně začít vytvářet protilátky proti plodu Rh – pozitivnímu. Tato situace je modelovou pro pochopení patologie tzv. Rh-izoimunizace, tedy stavu, kdy Rh – negativní matka produkuje protilátky proti plodu, který je Rh – pozitivní. V praxi to je tak,že každá těhotná musí mít stanovenu krevní skupinu ABO a Rh. Je – li matka Rh – negativní, nemůžeme zjistit na začátku gravidity,jakou krevní skupinu má plod. U každé těhotné se proto provádí rutinní skríning protilátek. U Rh – negativních matek pátráme po protilátkám proti skupině Rh , ty se dělí podle toho,proti jakému antigenu je směřována na anti-D,anti C,anti E. Protilátky se u všech těhotných nabírají stejně,ať už je Rh pozitivní ,nebo ne,ale je-li matka Rh – negativní,zajímají nás tyto nejvíce !!! Existují totiž i tzv. nepravidelné protilátky, to jsou protilátky proti potenciálním antigenům jiných vzácných krevních skupin,tak jak jsem je v příkladu uváděl výše. U každé těhotné se toto mapování protilátek provádí v 12.,28, 36. týdnu gravidity jako skríning !!! Proč je to tak všechno důležité ??? Je-li žena těhotná poprvé a je tedy např. Rh-negativní a má dejme tomu Rh - pozitivní plod, může ( ale také nemusí ) vytvářet proti plodu protilátky anti D ( nebo i anti C, anti E atd.). Zpravidla ale tvorba protilátek nestačí ještě v prvním těhotenství na to,aby nějak „zásadně“ poničily krvinky plodu. Poškození se v prvním těhotenství objevuje spíše zcela vzácně. Je-li žena těhotná už podruhé a zrovna má smůlu na to, že plod je opět Rh-pozitivní, tělo si vše pamatuje,a imunitní systém vytváří protilátky v obrovských kvantech, ty pak rychle proniknou do oběhu plodu a ničí krvinky plodu.Podle míry poškození může buď vzniknou jen lehká forma poškození – anemie plodu, nebo těžší formy vedoucí až hydropsu – celkovému otoku plodu . Nejlehčím stupněm je jen anemie plodu – protilátky poškozují krvinky plodu a množství jeho krvinek se snižuje. Narodí-li se dítě – z nesledované gravidity – může být dalším stupněm poškození ikterus neonatorum – děti mají krom anemii i navenek patrnou žloutenku.Může dojít i k poškození mozku – bazálních ganglií – hovoříme o tzv. kernikteru - jádrovém ikteru. Nejvyšším stupněm poškození – to je ale opravdu patrné v dnešní době jen při nesledování takové gravidity – je hydrops plodu – „celkový otok“ těla. To všechno platí za předpokladu, že tento stav není léčen , sledován. V České republice je skríning poměrně přísně zaveden,takže ženy jsou velmi pečlivě sledovány . Dochází – li k vzestupu protilátek při skríningu , je žena dále vyšetřována. V praxi většinou dojde k vzestupu až v průběhu druhého trimestru , častěji až po 20. týdnu. Diagnostickou metodou volby je hlavně kordocentéza, u žen s rychlým vzestupem koncentrace – titru protilátek, odebíráme z pupečníku plodu krevní obraz a případně , při zjištění anemie, je krevní obraz doplněn pomocí intrauterinní krevní transfůze. Amniocentéza k odběru krve na bilirubinoidy – produkty degradace zničených červených krvinek, se již moc neprovádí . Pamatovat si musíte i to, že k tvorbě protilátek proti Rh pozitivním plodům dochází vždy, když se krvinky plodu Rh – pozitivního dostanou do kontaktu s Rh pozitivní matkou. V každé graviditě k tomu více méně dochází,jak již bylo psáno, ale významněji tomu můžeme „pomoci“ např. při amniocentéze, potratech, porodech, atd., proto každá taková těhotná musí dostat anti-D sérum – protilátky – které vychytají takto proniknuvší krvinky plodu z oběhu matky a zlikvidují je. Tomu se říká profylaxe Rh – izoimunizace. Kromě sledování hladin protilátek je nutné plody matek, u nichž je zachycen vzestup protilátek, sledovat pomocí UZ vyšetření – pátráme po příznacích hydropsu plodu, hodnotíme průtoky krve mozkem – konkrétně arteria cerebrí media. Zrychlení toku může znamenat ohrožení plodu anémií. Takto podrobně proto,kdyby nastaly různé varianty - zatím se nedá absolutně předvídat,jak se situace u vás bude vyvíjet, rozhodne dynamika tvorby protilátek.