Stále častěji se objevují názory, že očkování vyčerpává dětský organismus a jeho imunitní systém. Není tomu tak. Novorozenec je po porodu vystaven kontaktu s více jak milionem antigenů při osidlování střevního a pohlavního systému, což je 20 000krát větší stimulace než při aplikaci všech vakcín najednou.
Zátěž organismu antigeny obsaženými ve vakcinační látce je také podstatně menší než při samotném onemocnění. Například při onemocnění vyvolaném bakterií Haemophilus influenzae, vyvolávající život ohrožující zánět hrtanové příklopky (odborně epiglotitida), je imunitní systém dítěte zatížen 10krát více než při aplikaci očkovací látky a u onemocnění černým (dávivým) kašlem je zátěž až tisícinásobná.
Nové vakcíny kromě toho obsahují mnohem méně antigenů než za dob našich rodičů. Pro představu: očkování proti pertusi má nyní jen 3–5 antigenů oproti dřívějším 3000. V době výskytu pravých neštovic (odborně variola) představovalo celkové očkovací schéma 3217 antigenů. Dnes, pokud bychom chtěli dítě očkovat hexavakcínou a vakcínou proti pneumokokům, vystavujeme organismus 63 antigenům, a pokud přidáme ještě očkování proti rotavirům, papillomavirům a varicelle, bude se jednat o 140 antigenů.
Ani očkování kombinovanými (odborně polyvalentními) vakcínami, které představují ochranu před několika různými onemocněními, nezatěžuje dětský organismus více, než kdybychom očkovali postupně. Imunitní systém dítěte má kapacitu na aplikaci 10 000 vakcín současně, a pokud bychom v budoucnu aplikovali kombinace 10–12 vakcín, pouze 0,1 % imunitního systému bude stimulováno. Navíc, aplikace více vpichů jednotlivých vakcín způsobuje nadměrný stres dítěte.
Autor: prof. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a prof. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet