plenky,příkrmy,Vojtova metoda

Dobrý den paní Procházková, mám na Vás 3 dotazy.Omlouvám se, jsem ráda, že máte v poradně volno. 1)Naše téměř 3leté dcera má stále plenky na spaní v noci i po obědě.Noční počůrávání je určitě způsobené tím, že je navyklá chodit do postele s lahví mléka.I přes to, že se před odpoledním spánkem vyčůrá, po spánku má mokrou plenku. Večer ji nemohu přesvědčit, aby vypila mléko dříve a do postýlky šla bez lahve. Má to jako svůj rituál. Nenapadá vás jak na to? Co se týká odpoledního čůrání do plenky,máme vyčkat až do ní sama přestane během spánku čůrat anebo riskovat mokrou postýlku a plenku jí nedat?I po odpoledním spánku má plenku mokrou. Co nás ovšem trápí více je, že dcera zásadně kaká jen do plenky. Celý den vydrží nekakat a večer si vždy počká, postaví se v postýlce, povídá si se svými imaginárními kamarády nebo si zpívá a u toho kaká do plenky:)Nepomohlo nic - vyhrožování, vydírání, slibování všeho možného, ptaní se předem zda potřebuje kakat-vždy řekne, že ne, momentálně to tedy zkoušíme ignorovat. Před 4 měsíci byla 1 týden u prarodičů a tam bez problémů kakala do nočníku, po návratu se vše vrátilo do starých kolejí.Má téměř 6 měsíčního bratříčka, kterého ovšem přijala úžasně, stará se o něj jako malá "máma" a zdá se mi, že na něj vůbec nežárlí.Dcera je myslím již od miminka velice tvrdohlavá,pokud se pro něco rozhodne, nijak ji nepřesvědčíme. I čůrání do nočníku jsme odbourali až před 5 měsíci a rovněž nepomáhalo nic-vyhrožování, vydírání, slibování.Když jsme jí nedali plenku, byla schopná i 6 hodin nečůrat a počkat až půjde spát a plenku dostane. 2)Náš téměř půlroční plně kojený syn má stejně jako dcera atopický ekzém.Od 7.měsíce bychom měli začít s příkrmy.U dcery jsme kvůli ekzému začali s příkrmy až od 8.měsíce.Ráda bych o měsíc později začala i se synem.Kožní lékaři to doporučují, dětská lékařka by ovšem ráda, abychom začali již od 7.měsíce.Jaký je Váš názor? 3)Se synem cvičíme stejně jako kdysi s dcerou Vojtovu metodu. (Máme až na pohlaví děti jako přes kopírák:).Syn ovšem nemá žádný zásadní problém.Neuroložka konstatovala, že je v pořádku, jen mírně opožděn a se slabšími břišními svaly a občasnými ručičkami v pěst.Doporučuje ovšem cvičit alespoň 2-3x denně.Podle fyzioterapeutky bychom cvičit měli určitě 4xdenně.Cvičíme od 2.měsíce, kdy jsem za neuroložkou zašla sama, protože se mi syn nezdál a nechtěla jsem začít eventuelně pozdě jako kdysi se dcerou.Mám ten dojem, že jak už někdo začne cvičit,málokdy jej "propustí" dříve než v 1 roce.Syn nemá na bříšku oporu tak jak by měl mít,ruce v pěst má již velice zřídka, jen ve stresu, cca před 4 týdny se otočil na bříško,od té doby vždy ovšem jen 1x týdne,minulý týden zvýšil frekvenci na 2x týdne, hračky uchopuje oběma rukama a prozatím si sahá pod kolínka.Bude asi línější.Jinak je velice vnímavý.Můj dotaz - nejraději bych se cvičením přestala, nemám ovšem tu sílu na sebe vzít tu odpovědnost a oznámit to neuroložce a fyzioterapeutce.Dohromady se dcerou jde cvičení špatně, stíháme 2-3xdenně.Na internetu se mi nepodařili najít žádné průzkumy, zda se zpětně zjistilo, že mělo cvičení na děti špatný psychický vliv. To je mé hlavní dilema -nechci i syna zbytečně trápit.Samozřejmě vím,že cvičení nebolí,ovšem vždy mu tím "zkazím náladu".Cvičíme vždy,když je spokojený,ani hladový ani právě najedený.Zároveň nevím jak dceři vysvětlit, že jej při cvičení netrápím, když ona sama vidí, že se mu cvičení nelíbí a hodně při něm pláče. Opět bych se ráda zeptala na Váš názor. Předem moc děkuji a omlouvám se za velice dlouhý mail.Pavla N.