Sexualita ženy

Sexualita ženy se významně odlišuje od sexuality muže, problematice se věnuje lékařský obor sexuologie.

Pohlavní styk ženy obvykle tvoří čtyři fáze:

I. fáze excitační
Dochází k prokrvení a zarudnutí pohlavních orgánů. Nastane zduření malých stydkých pysků a klitorisu. Pochva se zvlhčuje (odborně poševní lubrikace).

II. fáze plateau
Prokrvení a zduření malých stydkých pysků a klitorisu pokračuje, stejně tak i zvlhčování poševních stěn.

III. fáze vyvrcholení (orgasmus)
Nastávají rytmické stahy svalstva pánve a svalstva dělohy.

IV. fáze uvolnění
Prokrvení a zduření pohlavních orgánů ustupuje. Na rozdíl od muže, u kterého na různě dlouhou dobu nastává neschopnost v sexuální aktivitě, žena při pokračující stimulaci může dosáhnout dalších orgasmů.

Podle touhy ženy po pohlavním styku, podle její citlivosti na sexuální podněty a podle schopnosti dosáhnout orgasmu je možné dělení do šesti typů sexuální reaktivity:

1. Sexuálně kladný typ s orgasmem

Tyto ženy udávají častější touhu po pohlavním styku, kladně reagují na sexuální podněty. Pohlavní styk je pro ně příjemný a většinou nebo vždy vede k orgasmu, který prožívají vždy příjemně. Procentuální zastoupení těchto žen se liší v závislosti na kulturních, sociálních, etnických a geografických podmínkách. U nás představují tyto ženy 60-80 %. Orgasmus může být vaginální nebo klitoridální, většina žen snáze dosahuje orgasmu klitoridálního, je jednodušší, snazší a rychlejší. Multiorgasmus je situace, kdy má žena více orgasmů během jednoho pohlavního styku.

2. Sexuálně kladný typ bez orgasmu

Tyto ženy se liší od prvního typu pouze tím, že v průběhu pohlavního styku nedosahují orgasmu. Často se tak přechodně stává u mladých žen na začátku pohlavního života, při změně partnera, za stresujících situací atd.

 

3. Frigidní ženy s možností orgasmu

Jejich postoj k pohlavnímu styku je lhostejný a pocity při pohlavním styku jsou slabé nebo žádné. K orgasmu dochází jen ojediněle. Sexuální reaktivita je minimální. Při styku nemají nepříjemné pocity v oblasti genitálu. Pohlavní styky nepociťují neuspokojivě.

4. Frigidní ženy bez orgasmu

Rysy charakteristické pro předchozí skupinu jsou zvýrazněny. Žena nikdy nepociťuje touhu po styku. Pokud k němu dojde, nemá pozitivní prožitky. Orgasmus nenastane. Tyto ženy pociťují svoji špatnou sexuální reaktivitu jako nedostatek. Po pohlavním styku zůstávají rozdrážděné a neuspokojené. Tyto stavy vyžadují sexuologickou léčbu.

5. Ženy s nepříjemnými až bolestivými pocity při pohlavním styku

Tyto ženy si stěžují na nepříjemné nebo bolestivé pocity při pohlavním styku. Může jít o stav, kdy tyto obtíže trvají od počátku sexuálního života, nebo se bolestivé pocity dostavily druhotně, až po určitém období normální sexuální aktivity. Bolestivý průběh pohlavního styku zamezuje schopnosti žen dosáhnout orgasmu. V prvním případě se může jednat o vývojové vady genitálu, např. zúžená pochva nebo o následky psychických nemocí nebo traumat, např. stav po znásilnění v dětství apod. Ve druhém případě se tak stává u žen, které mají záněty rodidel nebo jinou nemoc.

6. Ženy s nechutí až odporem k pohlavnímu styku

Tyto ženy mají nechuť až odpor k pohlavnímu styku a v jeho průběhu mají bolestivé pocity. K orgasmu nedochází a po ukončení pohlavního styku mají pocit neuspokojení, znechucení a ošklivosti. Tato porucha bývá spojena se závažným onemocněním genitálu, jako jsou těžké chronické záněty, endometrióza, nádory apod. nebo vzniká jako důsledek narušených až rozvrácených citových vztahů mezi partnery.

Žena může projít v průběhu života několika typy sexuální reaktivity. Roli hraje její věk, genetické faktory, výchova, vzdělání, zdravotní stav, psychosociální zázemí a partnerský vztah.

Obecně lze říci, že sexuální reaktivita stoupá u ženy do 30 let, poté postupně klesá k období, kdy se dostává do přechodu. Od 50 let se pohlavní aktivita většinou výrazněji snižuje. Avšak pohlavní život ženy je velmi individuální a závisí na genetických faktorech, výchově, vzdělání, zdravotním stavu, psychické vyrovnanosti, sociálním zázemí a zejména partnerském vztahu.

Pokud je nutná léčba sexuálních funkcí, pak je psychoterapeutická, farmakologická nebo operační. Léčba patří do rukou sexuologů, psychologů, psychiatrů a gynekologů.

Z Knihy o matce a dítěti, která vyjde v příštím roce.

MUDr. Antonín Pařízek, CSc.