Navzdory tomu, že ideálním způsobem výživy novorozence a kojence  je kojení z prsu, v některých  situacích je odstříkávání mateřského mléka nezbytné a každá matka by tak měla zvládat jeho správnou techniku.

I v případě, že výživa matky není optimální, složení mateřského mléka pokrývá dostatečně potřeby dítěte. Jak jsme již výše zmiňovali, tvorba mateřského mléka je dána především uvolňováním hormonů oxytocinu a prolaktinu, množství přijaté stravy a tekutin ji ovlivňuje pouze minimálně. 

Přikládáním dítěte k prsu těsně po porodu dochází k uvolňování hormonu oxytocinu, který mimo již zmíněný  účinek  na uvolňování  mateřského mléka působí i na zavinování dělohy.

Prostřednictvím ochranných  látek obsažených v mateřském mléce (imunoglobulin A, laktoferin,  lyzozym, oligosacharidy – viz výše) je dítě s nedostatečně  vyvinutým imunitním  systémem chráněno proti některým infekcím.

Pravidelné kontroly hmotnosti a hmotnostních  přírůstků jsou nezbytné po celý dětský věk, u novorozenců  a kojenců  jsou však ještě důležitější.  Dítě začínáme vážit již za pobytu v porodnici  (kolem  2.–3. dne), a to vždy před a po kojení  ve stejných podmínkách  (tzn. nahé, popř. v suché pleně nebo ve stejném oblečení). Rozdíl hmotnosti nám udává množství vypitého mléka.