Pomoc policistů ženě u porodu v krizové situaci

aneb jak probíhalo natáčení

 

Projekt "Porod v krizové situaci" vznikl z iniciativy zástupců Vyšší policejní školy a Střední policejní školy MV v Praze 9 – Hrdlořezech, kteří v polovině roku 2007 oslovili porodníky z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze (všeobecně známé pod názvem Porodnice "U sv. Apolináře"). Potřeba přípravy členů policejního sboru vznikla z prozaických důvodů - nezřídka se stává, že policie je na místě dříve než vůz rychlé záchranné pomoci.

 

Cílem projektu je:

Výcvik je určen:

- všem policistům sloužícím v přímém výkonu na ulici a vykonávajícím službu tam, kde je dosažitelnost zdravotnické pomoci z různých důvodů omezena.

- policistům specializovaných oddílů policie:

• policistům zařazeným do pořádkové služby.
• železniční policii vykonávající doprovody vlaků (nouzové podmínky stísněného prostoru a nedostatku vody).
• policistům provádějícím doprovody letadel.
• policistům pohraniční a cizinecké policie, kteří se často setkávají s běženci různých národností a mezi nimi i s těhotnými ženami (zde je navíc překážkou i jazyková bariéra).
• policistům, kteří zpracovávají dopravní nehody. Je-li účastníkem nehody těhotná žena, tato událost může být příčinou nastartování i předčasného porodu.
• pořádkovým jednotkám při demonstracích nebo jiných hromadných akcích (Czech Tech atp.)

   

Porodnice „U sv. Apolináře“ vyhověla velice záslužné iniciativě Policie ČR a tak začala plnit další svoji funkci – školení nezdravotnických profesí. Policie ČR a zaměstnanci kliniky spolu stáli u zrodu unikátního projektu.

Projekt se skládá ze tří částí:

• přednášky pro studující základní odborné přípravy policistů.
• didaktického materiálu (multimediální výchovný program, učební text).
• odborné komunikace pro realizaci praktických modelových situací v rámci profesního vzdělávání policistů.

Smyslem výuky je nácvik policisty, aby vyhodnotil ve velmi krátké době závažnost situace. Podle reakce ženy a podle natrénovaných otázek by měl záchranář poznat, že těhotná do zhruba 5 minut porodí.

Pokud z technických důvodů není možné ženu transportovat do zdravotnického zařízení,nebo se odborná pomoc nemůže dostat k ženě, pak policista bude instruován, jak první pomoc u porodu zvládnout vlastními silami.

Pro modelové situace byl zvolen porod v parku, ve voze městské hromadné dopravy, v osobním voze, doma a nakonec i v letadle.

Hrané modelové situace nejen realisticky popisují a zobrazují stresové reakce ženy v případě porodu v krizové situaci a doporučené postupy záchranářů, ale i negativní a rušivé vlivy okolí.

Jako odborný gestor a poradce projektu jsem pro instruktážní filmy hledal vhodný model, skutečně těhotnou ženu. Dotyčná žena musela ovšem splňovat další podmínky. Na prvním místě byl její souhlas a souhlas jejího partnera, otce ještě nenarozeného dítěte. Dále se musela po zhruba čtvrt roku podrobit časově náročnému natáčení a měla mít alespoň základní předpoklady pro přirozené a uvolněné vystupování před objektivem kamery.

Jelikož jsme s fotografem Petrem Adámkem dokončovali práce na přípravě fotografií pro třetí vydání Knihy o těhotenství @ porodu, v Petrově ateliéru jsme tvořili fotografie do kapitoly o cvičení těhotných, všimnul jsem si jedné naší modelky – Lucie Koňaříkové-Salamé.

 

Lucie nejen, že splňovala naše kritéria výběru, ale vedle všeho je krásná žena s oduševnělým výrazem a zejména naprosto přirozeným chováním i před kamerou.

 

Každá část filmu byla předem pečlivě trénována v teplém a hlavně suchém interiéru porodnické kliniky.

 

Počáteční nedůvěra lékařů/poradců v hladký průběh filmování modelových situací vymizela okamžitě po „první klapce“. Důvodem byla připravenost policistů. Jejich pečlivě nacvičená scénka byla dokonalá a poradci se mohli soustředit skutečně jen na odbornou problematiku.

Výsledkem práce zcela nového týmu lidí, který pracoval v extrémním počasím prvního natáčecího dne, byl film, se kterým byli všichni zúčastnění spokojeni. Pouze jeden z policistů odnesl pomoc u porodu v parku téměř zápalem plic. Padlo rozhodnutí pokračovat v natáčení dalších modelových situací.

 

Na základě prvních zkušeností se další natáčení odehrávalo v prostorách Vyšší policejní školy a Střední policejní školy MV v Praze 9, resp. na trenažérech. Byly vyrobeny instruktážní filmy pro nepředpokládaný porod v domácnosti, v autobuse a v osobním automobilu.

 

Při natáčení vznikla řada komických chvilek. Při přemisťování se do policejního areálu v Hrdlořezech jsme zapomněli v porodnici všechny fantomy dětí. Vznikl logistický problém. Cesta dopravně přeplněnou Prahou by zabrala tolik času, že bychom nestihli program natáčecího dne. K tomu si Lucie místo šatů s sebou z domova zabalila pouze slušivý župan. Všichni z týmu pracovali ve svém volnu a i trenažéry byly pro účel filmování předem zarezervovány, a tak představa opakovaní akce budila v aktérech hrůzu. Pomohla improvizace.

Porodní asistentky v porodnici našly a připravily zapomenuté „děti“ a litry umělé krve a vše poslaly na okraj Prahy přivolaným taxi. Když řidič taxíku viděl, co veze a na jaké místo, tak si dokonce dlouho odmítal vzít poplatek. Sukni operativně sehnali policisté přímo v areálu. Domnívám se, že ji stáhli z fantomu těla „zavražděné ženy“.

 

Pro věrohodnost výcviku porodu na palubě letadla jsme navázali spolupráci s Českými aeroliniemi, které umožnily vstup celému našemu týmu do prostor svého výcvikového střediska v Praze-Ruzyni.

 

Úkony při překotném porodu jsme pak trénovali na palubě simulátoru Airbusu. Práce byla velice náročná. Museli jsme získat nové spolupracovníky z řad zaměstnanců ČSA a rozšířit tak náš komparz. Mnohahodinový pobyt v dokonalé napodobenině letadla, stísněný prostor a zejména vydýchaný vzduch přinášel obtíže už i Lucii Koňaříkové-Salamé. Byla v té době v termínu porodu.

 

Luciin skutečný porod byl filmařským štábem očekáván s velkou netrpělivostí. Za to, co tato skvělá žena pro projekt udělala, si zasloužila největší možnou nadstandardní péči. Přesto existovala nepsaná dohoda, že pokud by její porod proběhl s jakýmikoliv komplikacemi, tak bychom celou naši třičtvrtěroční filmařskou práci nikdy nepoužili a pracně vyrobený materiál bychom prostě hodili „do stoupy“. Lucie se se svým porodnickým týmem sešla před půlnocí 6. února 2008 v porodnici „U sv. Apolináře“ a za necelé tři hodiny byla její dcera Lilly na světě.

Skutečný porod Lucie zvládla hladce a s naprostým přehledem pro ni vlastním. Ostatně byla asi nejlépe připravenou ženou k porodu v celé zemi a její dcera Lilly přišla na svět v nejlepší možné kondici

 

Policisté byli opět akční a vtipní. Hned první den Lucii navštívili, vedle obligátní květiny pro maminku dostala i malá Lilly dárek, jako vzpomínku na okamžiky, kdy nitroděložně policii pomáhala. Myslím, že v tu chvíli nikdo nic nehrál a dojetí jak Lucie, tak policistů bylo skutečné.

 

Vzhledem k tomu, že na palubě leteckého simulátoru v době našeho natáčení chyběla důležitá součást první pomoci, která jinak na palubě žádného letadla nesmí chybět – bomba s kyslíkem, rozhodli jsme se dotočit několikavteřinový záběr znázorňující postup s podáním kyslíku ženě, která začala na palubě letadla krvácet život ohrožujícím způsobem.

 

„Dotočná“ probíhala již v naprosto uvolněné atmosféře. Jen pro bezpečnostní kontrolu letiště jsme museli předkládat dvě rodná čísla oproti dřívějšku navíc.

 

Přibyla malá Lilly, kterou nám pomáhala hlídat právě novopečená babička, maminka Lucie.

 

Na závěr nezbývá než dodat, že ani pro „dotočnou“ nám nechybělo dostatečně velké množství umělé krve, tou nás s neutuchající obětavostí zásoboval ředitel divadla Na Fidlovačce, jinak i senátor, Tomáš Töpfer.

 

Text: Mgr. Hana Žišková

Poznámka na závěr:
Neznám moc lidí od policie, ale pokud se i ostatní jen částečně podobají těm policistům, kteří přišli s námětem, a kteří byli ochotní se podvolit hraní v popsaných modelových situacích záchrany života matky a dítěte, kteří mě vedle akčnosti překvapili inteligencí a schopností improvizace, pak se v naší zemi nemusíme ničeho zlého až tak obávat.

S ohledem na zpracovanou problematiku budou výstupy projektu využitelné i pro další cílové skupiny – příslušníky Hasičského záchranného sboru, Vězeňské služby ČR, strážníky obecních policií, příslušníky Armády ČR, ale i např. české letecké společnosti ČSA, Travel Service a dalších organizací.

 

Dne 20. března 2008 se v posluchárně Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze pro studenty Vyšší policejní školy a Střední policejní školy MV v Praze 9 – Hrdlořezech uskutečnil první kurz první pomoci.

 

 

Projekt

Námět

pplk. Mgr. Jaroslav Vágner
pplk. Mgr. Antonín Tesárek

Odborní garanti projektu:

doc. MUDr. Antonín Pařízek, CSc.
prof. MUDr. Antonín Doležal, DrSc.
plk. Jiří Zlámal, Ph.D.
plk. PaedDr. Ivana Dufková
doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.
MUDr. Miloš Zapadlo, CSc.
MUDr. Jan Bláha
MUDr. Milena Dokoupilová
pplk. Mgr. Jaroslav Vágner
pplk. Mgr. Antonín Tesárek
plk. Mgr. Petr Stein
Petra Plíhalová
Eva Schnappelová

Modelové situace:

 Lucie Koňaříková-Salamé
pplk. Mgr. Jaroslav Vágner
pplk. Mgr. Antonín Tesárek
plk. Mgr. Petr Stein

Pomoc při natáčení:

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Děkan: prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Ředitel: MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA

Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze
Přednosta: prof. MUDr. Alois Martan, DrSc.

České aerolinie

Divadlo Na Fidlovačce
Ředitel: Tomáš Töpfer

www.porodnice.cz
Internetový server pro vzdělávání studentů, porodních asistentek a lékařů