Do vlastní postýlky?

Dobrý den, obracím se na vás s dotazem, který asi trápí více maminek a bohužel odpověď na můj problém není jednotná, ale zajímal by mně Váš názor...Syn (10 měsíců)měl od narození problémy se spánkem a s usínánim. Dopadlo to tak, že po několika týdnech řvaní (vydržel i několik hodin ),jsem naučila dítě usínat v mojí náruči a následovalo i spaní po celou noc v naší posteli, což trvá. Dítě dnes chci naučit spát v postýlce, kterou mám uplě naraženou na posteli, takže do ní krásně dosáhnu. Byla jsem odhodlaná učit ho usínat i spát v postýlce i přes časté kojení (nevydrží hodinu bez prsa. Pokud mu ho nedám pláče opět i několik hodin a pak je velmi neklidný i zbytek noci i pokud je kojený třeba jen třikrát). Moje otázka zní: Pokud začnu s učením na postýlku podle několika doporučení (pravidelnost,dát plyšáka, slabé světlo a chodit k němu po 2,5,9 minut atd...)Neutrpí tím újmu na svojí dušičce?? Neztratí ke mně důvěru?? Nepoškodí ho to psychicky do budoucna?? Např. v knize Malý tyran psycholožka radí,že pokud už jsme si dítě takto naučili (mimochodem společné spaní docela podporuje) ,dítě tak nechat a netrápit ho odnaučováním, protože tím se mezi matkou a dítětem může postavit pomyslná zeď nedůvěry a další navazování pozitivního vztahu může být velmi obtížné. Že při tomto učení zažívá velké zklamání ne jen od maminky, že ho nechá trápit se a bát...Mimochodem i manžel je proti učení na vlastní postel, ale u něj mám podezření jen na vlastní pohodlí a klidné noci, protože jeho naše časté kojení nebudí. Velmi děkuji za Vaši odpověď, moc mi na ni záleží. Přeji klidné a spokojené svátky. Ivana