Dobry den, pani doktorko.Prosila bych Vas ...

Dobrý den, protože dotazy na přítomnost krve ve stoličce kojených dětí jsou opakované a v každé odpovědi reaguji jen na část problému, využiji Váš dotaz a pokusím se odpovědět uceleněji. Přítomnost čerstvé krve ve stolici kojeného dobře prospívajícího a zdravě vypadajícího kojence je nejčastěji projevem tzv. kolitidy (proktokolitidy) kojených dětí (vyloučíme-li ragádu - natržení sliznice v oblasti konečníku). Předpokládá se, že vyvolavatelem jsou proteiny (bílkoviny), které se do mateřského mléka dostanou ze stravy matky. Kromě bílkovin kravského mléka jsou obviňovány i vaječné bílkoviny a bílkoviny z ořechů a ryb. Neznáme ještě přesně všechny mechanizmy a nevíme, zda ve všech případech se skutečně jedná o alergii na přítomné proteiny. Abychom jinak zdravé dítě nezatěžovali zbytečným vyšetřováním, doporučuje se jednoduchý diagnostický pokus: několikadenní přísná dieta maminky, kdy z jídelníčku vyřadí všechny podezřívané potraviny. Pokud během 72-96 hodin krev ze stolice vymizí nebo se výrazně omezí, považujeme diagnózu za jistou. (Někdo doporučuje na začátek jen zcela vynechat mléko a mléčné výrobky, nevymizí-li krvácení zcela, vynechat i ostatní možné alergeny). Pokud dieta má účinek, pokračuje v ní matka i nadále (nezapomíná dodávat vápník jiným způsobem - viz předchozí odpovědi, kde je uvedena denní potřeba vápníku při kojení i obsah vápníku v některých potravinách). Zcela výjimečně je třeba část kojení nebo celé kojení nahradit formulí s vysoce naštěpenou kravskou bílkovinou (extenzivní hydrolyzát). Většinou ale dieta matky stačí zamezit krvácení. Doporučuje se kojit co nejdéle (horní hranice není stanovena, obvykle nejdéle do 3 let) a zdržet se jakéhokoliv nemléčného příkrmu do ukončeného 6. měsíce věku (je-li třeba dokrmovat dítě, podává se formule s vysoce hydrolyzovanou kravskou bílkovinou - Nutrilon pepti). Při zavádění nemléčných potravin dodržovat opatrnější (hypoalergenní není příliš šťastné slovo) jídelníček. Dětští lékaři možná mají letáčky o dietním postupu u kojenců, kteří jsou rizikovější k alergickému onemocnění, vyčerpávající popis (včetně druhů alergií, příčin, diety i s recepty) rodiče najdou v několikrát doporučované knize MUDr. Martina Fuchse, Alergie číhá v jídle a pití, nakladatelství Adéla, 2005. Stručně některé zásady: začínáme jedním druhem zeleniny s předpokládanou nízkou alergenní schopností (vařená mrkev), další zeleninu přidáváme s odstupem 3-7 dní, abychom zjistili snášenlivost (brambory, brokolice, květák, dále kapusta, růžičková kapusta, špenát, cuketa, patizon). Postupně přidáme i kuřecí maso (dále králičí, jehněčí, NE hovězí). Podávání ovoce zahájíme asi o měsíc později než zeleninu, opět zkusíme jeden druh a další přidáváme s odstupem 3-7 dnů (jablko, banán, hruška, dále meruňka, šťáva z hroznového vína, pár kapek citronu, jen šťávy z rybízu nebo angreštu). Mouku podáváme až od ukončeného 10. měsíce věku, lépe až od 1 roku, vejce raději nepřidáváme ani po 1. roce věku. K nemoučným kaším (např. rýžové) se dítě dostane až po 9. měsíci, měly by se připravovat z mléka s vysoce naštěpenou kravskou bílkovinou (Nutrilon pepti). Z obilovin relativně bezpečné je proso (loupané proso jsou jáhly), rýže, pohanka). Z luštěnin vařený zelený hrášek. V tomto obecném povídání jsem snad zodpověděla všechny Vaše dotazy, zbývá rýže a brokolice. Rýži podávat můžete. S názorem na brokolici bych se neukvapovala a zkusila ji opět. Kolem kolitidy kojených dětí je ještě soustu neznámého. V jedné studii z poslední doby jsem četla, že alergie matky by mohla mít určitý ochranný vliv.