Dobrý den paní magistro, jsem ve ...

Milá Báro, Děkuji za Váš upřímný a zajímavý dotaz. V zájmu objasnění si dovolím být trochu podrobnější. Zbytková pupečníková krev obsahuje relativně velký počet krvetvorných (hematopoetických) kmenových buněk. Z tohoto důvodu je tato zbytková pupečníková krev skladována jak v soukromých, tak ve veřejných bankách pupečníkové krve, aby mohla v pozdější době sloužit jako možný zdroj krevních kmenových buněk, jak pro možné transplantace u pacientů s rakovinou krve (leukémie), tak také možná jako zdroj kmenových buněk pro různé další typy tkání. Potenciál tvorby tkáně z krevních kmenových buněk v současné době vědecky zkoumá řada výzkumných skupin. Věříme, že na základě výsledků dosažených v medicínské praxi a nejrůznějších výzkumných programech zabývajících se zkoumáním kmenových buněk již nikdo nepochybuje o významu a obrovském potenciálu, které aplikace kmenových buněk při potírání některých onemocnění má. Kmenové buňky určené k léčebným účelům jsou získávány z pacientova vlastního organismu. Faktem je, že bohatým zdrojem kmenových buněk je i pupečníková krev a rovněž víme,že čím jsou tyto kmenové buňky mladší, tím je jejich schopnost diferencovat se na buňky různých tělesných tkání větší - v případě kmenových buněk získaných z pupečníkové krve hovoříme o pouze devítiměsíčních buňkách. Pupečníková krev, z níž je možné odebírat kmenové buňky, představuje zbytek, který se zachová v placentě při příchodu novorozence na svět a se kterým se nakládá jako z biologickým odpadem. Díky znalostech o výjimečných schopnostech kmenových buněk je evidentní, že jejich uchovávání je nezbytné, a to v kvalitě, v jaké byly odebrány. Přejeme si, aby bylo jasné, že rozhodnutí neuchovat kmenové buňky pupečníkové krve novorozence pro jeho vlastní potřebu v žádném případě neznamená, že by tento v budoucnu nemohl využívat výhod terapie prováděné pomocí kmenových buněk - existují i jiné zdroje, například kostní dřeň, kterou lze odebrat i v dospělosti. Jednalo-li by se však o onemocnění, při kterém jsou takové zdroje zasaženy, odběr kmenových buněk by již nepřicházel v úvahu. Současné výsledky výzkumu kmenových buněk ukazují na možnost léčby rozšířených onemocnění právě buňkami kmenovými resp. jejich přeměnou na buňky srdečního svalu, nervových buněk, jaterních a ledvinových buněk, buněk slinivky atd. Čím více takových výsledků máme k dispozici, tím opodstatněnější se jeví uchovávání kmenových buněk pro případné krytí našich vlastních potřeb. Je samozřejmě možné, že kmenové buňky nesou tutéž genetickou chybu, která způsobila onemocnění, proti němuž bojujeme, ale musíme si uvědomit, že kmenové buňky jsou do budoucna považovány za hlavní nástroj genové terapie. Věda zabývající se kmenovými buňkami je velmi mladá, ale již nyní dosahuje velmi slibných výsledků. Později již neopakovatelný odběr kmenových buněk pupečníkové krve novorozence znamená vložení důvěry v případný budoucí prospěch, který tato linie léčby přinese. Mějte se hezky. M. Veberová