Dobrý den, paní Procházková,ráda bych se ...

Dobrý den, Lenko, s kojením to děláte dobře, je doporučováno při asymetrii vždy začínat tím menším prsem, aby docházelo k jeho časté stimulaci a měl šanci vyrovnat se tomu druhému. Někdy se ovšem asymetrie srovná až při odstavení kojení, to ale neznamená, že z toho menšího nemůžete kojit. Funguje normálně. V případě, že se rozhodnete z menšího prsu nekojit, není důvod dělat si obavy, protože ten druhý prs zvládne výživu vašeho miminka zcela sám. Záleží na vás a vašem rozhodnutí. Vy jste si poradila moc dobře, mohu jen chválit. S usínáním to je svízel, podle toho, co jste napsala, máte miminko navyklé na usínání na rukou. Zlozvyky se u dětiček zakládají do třetího měsíce, to jen pro informaci. Musíte být krutá a zavést nějaký rituál, který budou dodržovat všichni, kdo přijdou do styku s vaším miminkem, nesmíte slevovat. Miminko by na spaní mělo mít vždy stejné podmínky a vždy stejný postup. Mají rády stereotypy a když se je naučí, máte vyhráno. Jestliže nejraději usíná vám na rukou, tak se s ním pro začátek položte s ním v náručí. Postupně tu náruč uvolňujte, jeden den v sevřené náruči, druhý už jen na jedné ruce, když to půjde tak třetí den už budete mít ruce jen položené na ležícím dítěti, a budete pokračovat. Někdy si miláčci nechtějí nechat dát říct, tak ty intervaly je nutno prodloužit třeba na dva, tři, čtyři dny, než podniknete další malou změnu. V okamžiku, kdy dítě usíná na posteli vedle vás bez jakéhokoliv držení, můžete začít dávat dítě spát přímo do postýlky. Zpočátku bude opět vyžadovat vaši blízkou přítomnost, držení za ruku, položenou ruku na tělíčku atd. Zase budete svou přítomnost pomalým tempem oddalovat až položíte dítě do postýlky třeba se posadíte vedle ní do křesla a dítě v klidu usne. Následuje vzdalování se z dohledu dítěte. Nejprve zvětšujete vzdálenost své osoby od postýlky až zmizíte z pokoje. Je možné, že vás dítě bude volat zpět na dohled, tak se vrátíte, zeptáte se,co se děje, popřejete dobrou noc a zase odejdete. Budete prodlužovat interval, za který se vracíte k dítěti na 5, 10, 15 minut. Zvítězíte až se tam nebudete vůbec vracet. To je v kostce vše, všechny změny se musejí provádět nenásilně ale důsledně a pomalým postupem. Může to trvat i měsíc a déle než naučíte dítě usínat, ale je to dřina, která se vám určitě vyplatí. Měla byste používat stejné přání na dobrou noc, stejné písničky na uspávání nebo hudbu, nebo mlčení, cokoliv si vyberete. A všichni, kdo budou vaše dítě uspávat, to musí dělat stejně. Přeji pevné nervy a brzké vítězství a sladké sny pro vašeho prince. Martina Procházková