Dobrý den, prosím o Váš názor. ...

Dobrý den, prosím o Váš názor. Každým dnem očekávám narození druhého dítěte a mám obavy, že se bude opakovat situace jako po předešlém porodu. Narodilo se mi zdravé dítě, já jsem měla porod s komplikacemni. Dítě jsem od prvního okamžiku milovala, nicméně již druhý nebo třetí den jsem začala mít podivné stavy a myšlenky, strach, že jej vyhodím z okna či mu jinak ublížím. O těchto stavech u jiných maminek jsem četla a věděla a najednou jsem byla já v oné situaci.. Dítě přežilo, nyní má 4roky a kromě určité roztěkanosti, která je možná v tomto věku normální, je fajn, komunikativní a průměrně chytré. Jen já vím, jaké mělo vlastně štěstí, dá-li se to tak říct, že je vůbec tady, že jsem své pocity ukočírovala, ač to mnohdy vypadalo, že to nedokážu. Pomoc jsem chtěla vyhledat, ale nikdy nevyhledala, neboť jsem měla strach, že by mi dítě NĚKDO "vzal", zabavil pro neschopnost se o něj starat. Vzhledem k tomu se situace táhla dlouho a myslím, že nás to poznamenalo. Mám strach, že se to bude opakovat a že to nyní nezvládnu - ač velmi chci. Neb se dá očekávat, že péče o 2 děti bude o něco obtížnější, zvláště zpočátku a já minule tuto situaci nezvládla. Není to o mém chtění, spíše o něčem, co se mi daří jen málo ovlivnit. Bylo mi například velmi napříjemné sání z prsu při kojení, ač jsem se na kojení celé těhotenství připravovala resp. počítala s ním a nanapadla mě jiná alternativa, proč taky. I po těch letech mě dost podráždí, když se mě mé dítě dotkne na prsou, jako bych se s tím vším ještě nevyrovnala. Vzhledem ke zdravotním komplikacím jsem kojila jen týden a pak mléko ztratila, možná i kvůli psychickým problémům.Jistě mi to nikdo nejspíš neřekne. Vím, že všechno toto lze u mě přičíst vyčerpání, ale vše jde řešit a já potřebuji radu jak. Nejspíš se neubráním návštěvě psychiatra, ač mě děsí představa, že by to pak mohl někdo použít proti mně, např. ve sporu o výchovu dítěte, k čemuž může dojít a s čím se musí počítat i ve vztahu, který zatím funguje. A co pak? To se mi nechce riskovat a nebýt tohoto faktu, pomoc bych už dávno vyhledala a k některým situacím vůbec nemuselo dojít. Svůj dotaz píšu pozdě, ale přece. Moc bych uvítala brzkou odpověd, protože potřebuji radu nebo kontakt na někoho, komu bych mohla případně zavolat, pokud se mi nepodaří zvládnout své pocity po porodu. Moc Vám děkuji.