DObrý večer, chtěla bych se zepta ...

Milá Lucie, chápu, že psychika je pro Vás moc důležitá a cítíte se doma lépe. Bohužel, ale subjekticvní pocity nemohou předpovědět jakékoliv blížící se nebezpečí. Rozhodně bych vám doporučila se do nemocnice vrátit, popř. se nechat znovu přijmout. Píšete, že jste nemocnici opustila bez vědomí lékaře - doufám, že tomu není tak, že byste "utekla", doufám, že jste podepsala alespoň u sestřiček "revers". Dříve bývalo zvykem hospitalisovat maminku s dvojčaty mezi 26-34 týdnem. Šlo o prevenci předčasného porodu, který je v tomto období rizikový. věřte mi, že lékaři by si vás úplně bezdůvodně v současné době v nemocnici nenechávali. Zřejmě cítili nějaké nebezpečí (buď ve vývoji miminek nebo ve vašem těhotenství). Takhle nadálku nemohu určit, z jakých údajů lékaři odhadli riziko preeklampsie, ale vyloučit se zřejmě nedá. Mohu Vám jen napsat svůj příběh - měla jsem doma čerstvě dvouletého syna a musela jsem strávit v nemocnici tři měsíce. Alespoň na víkendy jsem chodila domů (přes nelibost lékařů). Cítila jsem se dobře, neměla jsem subjektivně žádné problémy a v nemocnici se mi také nelíbilo (nebyla tam žádná maminka s dvojčaty, byla jsem tam "za exota"). A najednou při jednom večerním monitorování (naprosto běžná záležitost, považovala jsem ji za rutinu)lékaři zjistili, že dvojče B má problémy se srdíčkem... Nic jsem necítila, bylo mi dobře, byla jsem ve 38.týdnu a moc jsem nechápala, co se děje, proč je kolem mě najednou takový cvrkot... Hned ráno jsem šla na císařský řez a Honzík se narodil zdravý. Teď mu je 12 let a je úplně v pořádku... Nedovedu si ale představit, co by se stalo, kdybych byla doma a na kontrolu k lékaři přišla třeba až za další týden... Rozhodnutí je, samozřejmě, na Vás, ale zvažte všechna možná rizika... Jsem zřejmě ovlivněna příběhy maminek z Klubu a věřte, je jich tam požehnaně, těch, které se cítily dobře a stejně porodily předčasně... Přeji Vám šťastné rozhodnutí, hodně zdraví a pevné nervy!! P.S. Děkuji za milá slova :-)