jiná krevní skupina matky a dítěte

Dobrý den, S krevními skupinami je to složitější a vysvětlení obšírnější. Objev základních a hlavních krevních skupin patří mezi významné objevy lékařství počátku 20. století. Pro nás je o to významnější, že je spojen se jménem českého lékaře Jana Janského (1873 - 1921). Jan Janský jako první zjistil, že člověk má jednu ze 4 krevních skupin, a to na základě křížových pokusů s krevními séry. Na membránách erytrocytů (červených krvinek) se vyskytují různé antigeny bílkovinné podstaty. Nejvýznamnější jsou právě aglutinogen A a aglutinogen B. Podle toho, které z těchto aglutinogenů jsou přítomny, se určuje krevní skupina: A, B, AB, O. V krevní plazmě jsou naopak obsaženy bílkovinné protilátky zvané aglutininy (anti-A, anti-B). O tom, které typy protilátek jsou v krvi obsaženy, opět rozhoduje krevní skupina člověka. To je důvod proč při transfuzi krve musíme dávat stejnoskupinovou krev. Vývoj ale pokračovat a přišly nové objevy. Kromě systému antigenů AB0 se na membráně erytrocytu prokázaly další antigeny (nyní více než 60) a i tyto antigeny dokáží vést k určité obraně organismu pokud jsou podány člověku který je nezná. Nejvýznamnější z těchto antigenů na erytrocytech je systém Rh, objevený Wienerem na základě pokusu s krví opice druhu Maccacus Rhesus. Rh systém je tvořen těmito antigeny D, d, E, e, C, c. Nejvíce antigenní je D a proto dle jeho přítomnosti se osoby dělí na Rh positivní (Rh+) a Rh negativní (Rh-). Pokud je u jedince přítomen antigen D - je jedinec Rh pozitivní. Jedinci s antigenem d jsou Rh negativní. V ČR jsou přibližně čtyři pětiny obyvatelstva Rh pozitivní. Mezi další antigeny na erytrocytech patří Kell, Duffy, Lewis, P atd..). Jejich síla již není ale taková. Tj. pokud člověk potřebuje darovanou krev musí dostat krev stejnoskupinovou v těch nejsilnějších antigenech tj. v systému ABO a Rh. Tj. člověk s krevní skupinou ARh- nesmí dostat transfuzi krve BRh+. Co by se stalo: tento člověk by okamžitě poznal tuto krev jako cizí a vytvořil by protilátky na obranu tedy antiB a antiRh+ (tedy anti D) a přiváděné krvinky by zničil což vyvolá bouřlivou reakci s rizikem smrti. A to samé se může stát v těhotenství. Pokud má maminka dítěte krevní skupinu třeba ARh+ a dítě (plod) BRh+ a část krve se dostane náhodou do oběhu matky v průběhu těhotenství (stačí jen 1 ml krve plodu proniknuvší do oběhu matky) nebo matka prodělala potrat, umělé přerušení těhotenství (kde je průnik krve častější), tak se senzibilizuje a může vytvořit protilátky IgG proti krevní skupině kterou nezná tedy v našem ukázkovém případě anti B. Tyto protilátky pak přejdou přes placentu a ničí krvinky plodu a vytvoří se žloutenka a anémie. Ještě horší je situace pokud je maminka třeba ARh- a dítě ARh+, v tomto případě může maminka vytvořit protilátky IgG anti Rh+ (tedy anti D) a vznikne tzv. hemolytická nemoc novorozence respektive Rh alloimunizace. Vytvořené protilátky které projdou placentů do plodu zničí jeho krvinky a vznikne kritická anémie až hydrops plodu (úmrtí na těžkou anémii). Po narození se může projevit jako významná žloutenka až s nutností výměny krve-výměnná transfuze. Tam kde je maminka Rh- tak se vždy po umělém přerušení těhotenství, po potratu, po porodu Rh+ dítěte musí do 72 hodin aplikovat antiD imunoglobulin jako prevence senzibilizace a rizika pro další těhotestnví. Toto nevím zda u vás proběhlo. Ve vašem případě tedy předpokládám že jste Rh- (A, B, AB, či O) a že máte riziko při otěhotnění plodu Rh+ a protože máte již pozitivní anamnézu tj. protilátky již máte vytvořeny je riziko rozvoje anémie u plodu, proto bude nutné bedlivé sledování gynekologem. V případě že jste Rh+, a v anamnéze máte zvýrazněnou žloutenku u prvního dítěte pro neshodu v krevních skupinách ABO (tedy jste třeba A a dítě první bylo B a vy jste si vytvořila antiB protilátky) tak je riziko závažnějšího postižení plodu menší, ale existuje.