Krásný den, paní Dano,nevím jak mám ...

Krásný den, paní Dano,nevím jak mám svůj "problém" nejlépe popsat - mám krásnou 3měsíční holčičku, kterou jsme si s přítelem moc a moc přáli. Je to celkově moc hodné miminko, pořád se usmívá, v noci krásně spinká. Přítel je ale dlouhodobě v zahraničí, pracuje tam a tak domů přijel jen v létě (aby byl u porodu) a zase přijede na Vánoce. O miminko se tedy starám dočasně sama. Rodiče už dávno nemám a se zbytkem rodiny moc počítat nemůžu, babička je dost nemocná a s tetou si nerozumím (přestože se teď občas navštívíme). Poslední dobou toho začínám mít dost. Asi jako každá novopečená maminka mám pocit, že nevím, kde mi hlava stojí, že jediná činnost je přebalování, krmení a že pro sebe nemám ani chvilku. Přestože je holčička opravdu strašně hodná, tak v jejím věku samozřejmě čím dál více vyžaduje pozornost. Já jsem s ní moc ráda, ale jsem mrzutá z toho, že jsem na všechno sama. Přitom by mi stačilo, kdyby ji jen na chvilku někdo k sobě vzal, pochoval si ji nebo si s ní trošku pohrál. Malá mi teď navíc začala bojkotovat kojení, protože právě proto, že jsem sama a po porodu jsem musela oběhávat úřady atd., nechávala jsem ji u tety, a ta malou naučila na lahvičku a umělé mléko (mně se nedařilo odsávat). Dnes mi malá u prsa řve tak dlouho, až nakonec stejně vyhraje a sáhnu po lahvičce. Pak když ji z té lahvičky krmím a koukám na ni, začíná při pohledu na mě plakat (a to je to, co mě tak trápí). Taktéž když ji držím na rukou a dívám se na ni. Jakoby mi očima něco vyčítala. Je to asi hloupé, co řeknu, ale mám někdy pocit, že mě nenávidí. Snažím se být dobrá maminka, holčička je čisťoučká, přebalená, netrpí hlady a lásky dostává dost, a i já jsem jinak velice veselá. Právě teta, ke které občas chodím, mi to všechno jen stíží svým vychvalováním se, jak ona všechno zvládala, že musela vařit i svému manželovi a že to já nemusím když jsem sama, že kdysi se musely vyvařovat plenky, zatímco my to dnes s jednorázovýma máme daleko snadnější, atd. atd. Už jí mám dost, nemůžu přece za to, jaká je doba. Přítel se i na dálku snaží mě podpořit a povzbudit.Mě ale zajímá spíše to, proč to moje mimčo začíná při krmení tak plakat, když na něj koukám:-) Asi je to hloupý dotaz, přesto se Vás zeptám.Pěkný den, Simona (28) a Sárinka