Období vzdoru 2 letý

Dobrý den, předně Vám děkuji za Vaše poradenské služby pro veřejnost :). Chtěla bych se na Vás obrátit se žádostí o radu. Řešíme doma problémy s chováním našeho syna, kterému je momentálně 2 a 1/4 roku. Už od miminka se začal projevovat velice svéhlavě, jede si to svoje, pokud není po jeho, tak je veliký problém a následuje záchvat vzteku, házení hračkami o zem. Co mě však nejvíce trápí, že často jde do agrese proti mně, nebo např. babičce, v závislosti kdo je zrovna při ruce a kdo mu zrovna způsobuje momentální duševní újmu (zákaz/příkaz). Vím, že období vzdoru je normální vývojová etapa, ale fyzická agrese už je za hranou a duševně mě vždy zlomí. Mám vypozorováno, že nejvíce mu pomáhá uklidnit se objetím a pomazlením, ale přiznám se, že když fyzicky zaútočí proti mně, tak se neovládnu a dám mu ve svém vlastním afektu přes zadek nebo přes ruce a křičím na něho, že maminka se nebije. Nevím, jak jeho fyzické ataky (jde cíleně agresivně škrábat do obličeje a do očí) zastavit, aby pochopil, že toto je naprosto nepřijatelné. Vždycky mě to hluboce zklame na duši, že si to vůči mně a okolí dovolí, když se pro něj snažíme dělat první poslední. Také se vždy hluboce stydím, když toto předvede na veřejnosti. Prosím Vás jen o radu, zda je toto chování ještě v normě vzhledem k jeho věku a jaká je nejlepší metoda prevence jeho fyzické agrese? Jsem si vědoma, že fyzický trest z mé strany není správné řešení. Staré školy by řekly, že škoda rány, která padne vedle, ale já sama nikdy bita nebyla a nechci se tímto směrem ubírat. Předejít jeho frustraci v každodenních činnostech nejde. Syn ještě pořádně nemluví, je možné, že i to způsobuje jeho frustraci, že se prostě nedomluvíme, ale já vždy vím, co se mu nelíbí a co ho momentálně frustruje i beze slov. Snažím se mu věci vysvětlit, ale nemá to žádný efekt. Ještě jednou děkuji.