Odmítání spaní

Dobrý den, chtěla jsem Vás požádat o radu a o návrh možného řešení naší situace. Mám 4 letou dceru a půlročního syna. Příchod miminka do domácnosti dcera zpočátku myslím přijala dobře - jen byla moc hrrrr při péči o něj, ale je celkově akčnější, živější dítě. Postupně se ale začala (i když takové chování se u ní objevovalo i dříve) dost vztekat - vede si stále svoji, chce dodělat věci po svém a až pak "mě poslechne" (např. Nesahej na to! Ona: Na věc sahá, "dodělá " si s ní, co zamyšlí a pak teprve od ní odejde). Snažím se být důsledná, pokud po 3 upozorněních neposlechne, dostane na zadek - většinou pak následuje scéna "falešného vynuceného pláče", jindy si dupne, nafoukne pusu, i mi třeba řekne něco ošklivého. Brala jsem to jako nějaký vzdor, asi i kvůli tomu, že na ni teď nemám tolik času...... Nyní ale nastal další problém: Začala odmítat spánek. Ať po obědě či večer, ač je unavená, zásadně nechce jít spát, nepomáhá ani, že s ní manžel je v pokojíku, ani když jdeme spát přes den všichni 3 (já,dcera,syn)spolu - vyloženě si vymýšlí, že jí bolí krček nebo bříško, jde několikrát čůrat, vzpomene si,že jsme nenamazali pupínek, chce vyprávět-ale ne 1 pohádku-pořád dál a dál ..... Trvá to cca 3 týdny a neuvědomuji si, že by u nás nastala nějaká změna, která by to mohla způsobit. O týden později začali hlásit stejný problém i ze školky: spávala tam v pohodě, vyprávěla vedle koho apod. (a obecně je ze školky a dětí nadšená) - nyní jen projdou okolo připravených lehátek na oběd, začíná pláč (ale takový ten nucený, umělý) a fňukání, že se stýská po mamince, bráškovi, babičce (pokaždé někdo jiný), bolení krčku/bříška, čůrání ....... Scény začínají gradovat, až se učitelka začíná obávat, aby nedošlo na zvracení, počůrávání a tak - a radí brát ji domů před spaním. Já si nejsem jistá, zda je to správné řešení - jakože ustoupit a ukázat tím, že tímto postupem dosáhne svého.....Dnes si ji domu vzít mohu, ale co do budoucna, až budu chodit do práce a tak... Na druhou stranu ji nechci trápit či způsobit nějaké "duševní trauma". Ze spánku se nebudí s pláčem, když se vyptávám po spaní, nemá nějaké hrozné zážitky ze špatných snů nebo tak, je zase v pohodě .... tak nevím. Co by se podle Vás mohlo s dcerou dít? a jak nejlépe v této situaci postupovat? Moc děkuji za radu. S pozdravem H.L.