Opakovaný abotus missed

Dobrý den paní doktorko, je mi 28 let. V dubnu 2009 jsem prodělala zamlklý potrat v 17.tt. Bylo nám doporučeno počkat s dalším otěhotněním 6 měsíců, to jsme dodrželi. Znovu jsem otěhotněla v lednu 2010, ale bohužel i tentokrát se jednalo o zamlklý potrat, v tomto případě v 10. tt., takže jsem byla ´pouze´na revizi. Ani v jednom případě nám lékaři nebyli schopni říci příčinu, byli jsme na genetickém vyšetření, já i na hematologii, ale vše je v pořádku. Od revize uběhly tři týdny a já jsem teď ve stavu beznaděje, zda se nám vůbec kdy podaří mít děťátko. Po prvním nezdaru jsem byla velice skeptická a i celé druhé těhotenství jsem byla velmi pesimistická, což byla určitě chyba. Moje gynekoložka nazačila, že i přílišný stres a pesimismus můžou vést k zamlklému potratu. Nevím, jak se teď dát do psychické pohody, abych se byla schopná těšit na další otěhotnění a nebát se, že dopadne opět špatně. Moje a manželova nejistota je dost podpořená tím, že vůbec neznáme příčinu a tak nevíme jaká je šance, že by se to mohlo znovu opakovat. Teď mám šestinedělí a máme doporučenou tříměsíční pauzu, ale teď vůbec nevím, jak strach, nejistotu a hlavně ten veliký smutek v sobě překonat. Snažím se pořád něčím zabavit, najít si nový koníček, abych přišla na jiné myšlenky, ale pak přichází stavy, kdy několik hodin v kuse brečím a manžel neví, jak mě utěšit. Někdy stačí sebemenší impuls, třeba jen to, že vidím z okna maminku s kočárkem. Je mi jasné, že tohle jsou asi běžné pocity po takovém zážitku, ale nevím, jak z toho ven a dát se co nejdřív do psychické pohody. Nevím, jestli bych neměla vyhledat pomoc psychologa a hlavně žádného dobrého neznám. Napadla mě i poradna pro ženy s tímto problémem, ale nejsem si jistá jestli je to to pravé. Proto budu vděčná za jakoukoliv radu a Vaše zkušenosti. Děkuji. K.