Posouzení

Vážená paní Jandourková, děkuji za Vaši odpověď a velmi Vás prosím o posouzení psychického stavu mého syna. Vím, že takhle na dálku se dá těžko přesně určit jak na tom je. Syn 18 měsíců je doma živý, aktivní, usměvavý, rád se mazlí, ale pokud jdeme někam na návštěvu, syn se vůbec neprojevuje, jen si v koutku někde hraje, nebo sleduje, to samé je i když přijde někdo na návštěvu k nám, toto trvá již půl roku, mám pocit, jako by se bál ostatních dětí, když si na ně chce třeba sáhnout, přivírá oči, jako by se bál /to začal až teď/, dřív si sáhnout ani neodvážil. V motorice byl pozadu přibližně o 3 měsíce /v otáčení, lezení, chůzi - začal v 16 měsících/. Jinak žvatlat slabiky začal v půl roce a úsměv měl také v termínu. Dělá mi starosti i to, že dosud nemluví, hodně žvatlá, ale konkrétní slovo ani jedno, snad jen am - jako jídlo a díra - ukazuje na všechny díry a říká to. Syn neví, když mu třeba řeknu jak dělá nějaké zvířátko, tedy alespoň nic neřekne. Akorát ví, jak dělá mašinka, ryba, prase. Když se optám, třeba kde je táta, tak ukáže, někdy ukáže i konkrétní zvířátko v knížce, když je o to požádán. Někdy zamává na rozloučenou, všimla jsem se, že spíš mává, až když je dotyčná osoba z dosahu, či otočená, že ho nevidí. Když něco nechce, tak otáčí hlavou jako že ne. Hodně rozumí, když mu něco řeknu,že po něm chci a nosí na požádání i konkrétní věci. Dost si pamatuje, ví, že třeba v nějaké zahradě mají psa a vždycky se směje, když jdeme kolem. Když něco chce, jde pro mě a ukáže co by chtěl. Rád si hraje s hračkami, má rád různé vkládací hračky, někdy se i trefí podle tvaru. Má rád tahací hračky. Rád si hraje s kuchyňským nářadím. Napodobuje některé činosti, třeba zametá, míchá, jako že vaří. Chce jíst sám lžičkou, dost u toho bryndá. Na nočník vůbec nechce, když ho na něj dám sednout, nevydrží tam ani vteřinu a hned vstává. Musím říct, že když vidím ostatní děti přibližně jeho věku, mám pocit, že syn je oproti o nim trochu pozadu. ALe pořád si říkám, že každé dítě má vlastní tempo. Někdy mám pocit, že to všechno zbytečně moc řeším a zlobím se na sebe, že bych měla být ráda, že je takový jaký je. Říkám si, že to ze mě třeba vycítí tu pochybnost a mohl by mít z toho ásledky, třeba nízké sebevědomí. Moc Vám děkuji, že se mému dotazu budete věnovat. Snad jsem vše popsala srozumitelně. Krásné odpoledne.