Pupec krve pro vlastni potrebu

Dobrý den i Vám, děkuji za dotaz, i když Vás asi příliš nepotěším. V souvislosti se změnou legislativy, týkající se ve zkratce všech tkání a buněk, jsou nemocnice nuceny vyhodnocovat a měnit své smluvní závazky týkající m.j. i oblasti autologních odběrů pupečníkové krve. Dosud totiž žádný konkrétní zákon například přímo autologní odběry pupečníkové krve neřešil. Kontrolním mechanismem, dozorujícím nad činnostmi tkáňových zařízení = zpracovateli tkání, jako i nad ostatními zdravotnickými zařízeními, byl ze zákona ustanoven Státní ústav pro kontrolu léčiv (Súkl). Ten manifestuje v této souvislosti svoji kontrolní činnost řadou rigidních, nekonstruktivních až strikních nařízení a často i hrozbami ze sankcí při porušení svých nařízení právě pro subjekty = nemocnice, ve kterých by došlo už jen k odběru tkáně. Bohužel však mírou neúnosnou a ne vždy v konceptu s reálnými skutečnostmi. Jeho přístup je tak velmi komplikovaný k subjektům zpracovávajícím tkáně a lidské buňky, že například téměř úplně ochromil i systém dárcovství této vzácné tekutiny či indikované odběry krvetvorných kmenových buněk i z jiných zdrojů - kostní dřeň, periferní krev (odběr přímo pro již reálně existující nemocné pacienty). V této souvislosti se objevily první názory na stížnosti na postup Súklu, v úvaze jsou i soudní žaloby. Ale nepředbíhejme. V tomto zmatku se v současné době ocitli právě nemocnice, které odběry pro zájemkyně vykonávají. Je tak jen na jejich zvážení, zda-li nadále budou či nebudou při posouzení všech podkladů, které dané spolupracující subjekty poskytují, dále ve spolupráce pokračovat či nikoli. V některých případech tak dochází raději k ukončení/dočasnému pozastavení odběrů do doby, než se celá záležitost vyjasní. Je škoda, že fungující systém, který je ku prospěchu dané věci a reálně opravdu může v budoucnu hrát úlohu při záchranně lidského života, je momentálně destruován státními úředníky, jejichž nadřazenost a zájem prosadit si za každou cenu svůj názor, převyšuje jakoukoli snahu o racionální a konstruktivní přístup, o který mají všechny ostatní zúčastněné strany zájem. Vámi vybraná porodnice (a zřejmě v tom hraje fakt i to, že jejím zřizovatelem je stát) je zřejmě jednou z těch, které raději přestali "dočasně" pupečníkovou krev odebírat, vzhledem k výše zmiňované situaci. Všem ostatním nastávajícím maminkám bych radila, aby pokud mají zájem o odběry pupečníkové krve, se ve zvolených porodnicích o možnosti odběru přímo na porodnici osobně informovaly. Situace se vyvíjí ze dne na den a včerejší přerušení odběrů nemusí znamenat to dnešní. Objevují se už i případy rodiček, které se z důvodů neochoty nemocnice neuskutečnit odběr pupečníkové krve, raději přeregistrovaly do nejbližší možné porodnice, která službu i nadále nabízí. Situace je opravdu zmatečná, nicméně není dobré ji ještě více dramatizovat. Máte-li o odběr zájem a nemocnice není ochota jej poskytnout, zkuste se obrátit na Vámi zvolenou společnost a spolu s ní se pokuste najít nejvíce schůdné řešení. Nabízím Vám v této souvislosti aktuální bezplatnou infolinku 800 900 138, kde se dozvíte vždy aktuální informace ohledně možnosti odběrů pupečníkové krve. Co se týče Vaše druhého dotazu s váhovým omezením transplantátu a jeho využitelností - toto je věc, závisející výlučně na Vašem rozhodnutí. Váhové omezení je zcela jistě limitující faktor na využitelnost transplantátu a v případě, že dítě překoná tuto hranici, je na zvážení, jak postupovat dále. Svoji roli zde sehrává s určitostí i aktuální stav vědy a vývoje především v oblasti expanze kmenových buněk. Pokud by už byla tato převratná metoda reálně k dispozici, zcela jistě bych Vám další uskladnění doporučila. Doporučuji Vám obrátit se na společnost, která Vám transplantát připravila a zjistěte si, zda-li v této souvislosti neexistují nějaké nové informace. Vycházím přitom z úvahy, že pokud takové transplantáty uskladňujete, budete v této souvislosti monitorovat všechny aktuální metody či nejnovější zprávy o blížícím se využití expanzních metod. Ono zase na druhé straně, "zbavit se" transplantátu lze vždy, jen neudělejte unáhleným rozhodnutím chybu. Likvidací celého štěpu se zničí i kmenové buňky jiných typů, které mohou být v budoucnu důležité například v odvětví buněčné terapie či tkáňového inženýrství. Nicméně odmítnutý transplantát - s ohledem na statut zařízení, který Vám transplantát zpracoval a skladuje - Vám obvykle umožňuje několik možností jak s transplantátem nadále zacházet, poté, co vypovíte smlouvu: 1.) totální likvidace, 2.)zařazení do vědecko-výzkumných projektů nebo 3.) přeřazení do mezinárodního registru dárců. Poslední možnost je však možná jen tehdy, pokud je transplantát reálně velmi "silný" a tudíž i ze zdravotního hlediska přínosný pro svého potencionálního příjemce. Slabé štěpy obvykle nelze vůbec do mezinárodních registrů zařadit. Nesplňují totiž velice přísné parametry zařazení. Věřím, že si vše pečlivě zvážíte, před rozhodnutím se poradíte a rozhodnete se na základě jasných skutečností. Držím Vám ve všem palce!