Rizikové těhotenství, neustálé obavy

1. 2. 2020
otázka

Vážená paní magistro,

mám za sebou náročné těhotenství se smutným koncem - holčička se narodila předčasně s VVV (nejasné známky na utz, ale nic jsme přesně nevěděli) a po pár dnech bohužel zemřela (naprostý šok, na tuto variantu jsme ani nepomysleli). Vše zhoršil přístup lékařů, kteří nás nedostatečně informovali v průběhu těhotenství a přehazovali si nás - ultrazvuky dělali 4 různí lékaři na 3 různých pracovištích, hospitalizována jsem byla na 2 pracovištích. Podstoupila jsem všemožná vyšetření, vždy negativní výsledek. Porod proběhl rychle, akutní císař, dceru jsem viděla až po 2 dnech, jako první mě oslovil genetik s tím, že mají podezření na genetický syndrom, psycholožka v nemocnici měla dovolenou, personál se střídal vč. lékařů - každý den jiný, já byla 120 km daleko od domova...mám z toho trauma. Podpora ze strany personálu na nule, budu se s tím dlouho vyrovnávat (vlastně se stále vyrovnávám se ztrátou dcerky).

Nyní se mi podařilo otěhotnět (8 měsíců po), jsem již ve II. trimestru, pravidelně docházím na terapii. Mám ale velké obavy o druhé miminko, se kterými si navzdory terapeutické podpoře nevím vždy rady. Nic mě neuklidní, vše si ověřuji, brečím, jsem napjatá, jakákoli nejasná poznámka lékaře mě rozhodí (oš. gynekologa jsem změnila), ale mám strach se doptávat. Snažím se věřit, doufat, být optimistická, obklopit se hezkými věcmi a příběhy s dobrým koncem, ale před každou kontrolou je mi na zvracení a skoro nedýchám. A potom jsem několik dní rozhozená.

Nevím, jak pro sebe zajistit ještě větší psychickou podporu, mám rodinu, partner se mnou na všechny utz jezdí, uklidňuje mě, ale i pro něj to se mnou je náročné.

Je něco, co bych pro sebe ještě mohla udělat? Považuji se za odolnou, ale po ztrátě prvního miminka jsem na tom s odolností úplně jinak … a věřím, že přístup lékařů k tomu velkým dílem přispěl.

Děkuji za odpověď. S pozdravem V.

odpověď

Milá V,

je mi líto, že odpovídám až teď. Teprve včera jsem zjistila, že mi upozornění na dotazy padá do spamu.

Vy už jste teď asi blízko porodu....

Já mám pocit, že to nejdůležitější vždycky je pracovat s vlastní realitou. Zkuste přijmout své obavy a strachy - jsou oprávněné díky Vaší zkušenosti), nebojujte s nimi. Vemte je jako součást svého života. A vedle nich se zkuste těšit na své druhé dítě. Zkuste oba pocity oddělit - mohu mít obavy (vzhledem k minulosti) a zároveň se mohu těšit.

Snaha "být v pohodě" vede pouze k výčitkám, že to nedokážete a to prohlubuje vaše nepříjemné pocity. Dovolte si někdy smutnit nad ztrátou holčičky a někdy se těšit na miminko.

Bylo by spíš divné, kdyby žena s vaší zkušeností necítila žádné obavy.

Moc držím palce

Dana

Mgr. Danuše Jandourková

Poradna nabízí pomoc s řešením Vašich psychických a psychologických problémů přicházejících v období těhotenství, porodu a mateřství.

Počet odpovědí: 2540
Další dotazy
23. 3. 2020
otázka
Dobry den, prosila bych Vás o radu. Mám 2,5 leté dítě, které zatím moc nemluví a trápí nás opravdu velké záchvaty vzteku u kterých nevím ani z čeho pochází přijdou naprosto z ničeho nic, ale začne kolem sebe házet věcma lehne si na zem a schválně...
odpověď
Dobrý den, toto chování pravděpodobně souvisí s obdobím vzdoru. Děti se během něj učí vnímat sebe sama jako samostatnou bytost, zkouší se sebeprosazovat. Důležité je stanovit jasná pravidla a hranice, ve kterých se ale děti mohou svobodně pohybovat...
23. 3. 2020
otázka
Dobrý den, paní magistro Jandourková. Už je to rok, co jsem prodělala biopsii prsu s podezřením na agresivní formu rakoviny. Také mám za sebou několik vyříznutí znamének, které vypadaly hodně špatně.Díky Bohu byly všechny nálezy benigní, ale...
odpověď
Dobrý den, asi se dá pochopit, že pokud jste zažila "ohrožení" vážnou nemocí, že se Vás to téma vlastně pořád dotýká. Je také možné, že nasedá na vaši i dřívější úzkostlivost. Někdy je lepší s obavami nebojovat, prostě přijmout, že na ně máte nárok...
23. 3. 2020
otázka
Dobry den paní magistro, Jsem v 8.mesici neplanovaneho těhotenství ,kdy mi bylo zjištěno pozde bez možnosti interupce. Partner /41let/ tvrdí ze je na dne a skončil pro nej svět.od 12/19,kdy jsem to zjistila má partner stavy nahoru dolu. Mám pouze...
odpověď
Dobrý den, Váš partner zažívá velkou nejistotu, má z rodičovství strach. Popisujete, jak hodně protichůdných pocitů zažívá, jak se jeho stav proměňuje. Je možné, že se po narození miminka stabilizuje.Určitě by bylo dobře, kdyby byl ochoten i on...
27. 2. 2020
otázka
Dobrý den, obracím se na Vas s dotazem ohledně svého 19mesicniho syna. Zhruba od 1 roku máme režim, že po obědě chodi spinkat zhruba na 2 hodiny v čase mezi 13-15 hod., ve 20 hod.koupeme a jde se s mlickem spinkat. Někdy usnul u mlička, někdy hned...
odpověď
Milá Nelo, pochopení určitě mám. Umím si představit, jak je to pro Vás náročné. Z Vašeho dotazu doslova čiší bezmoc. A to je možná ten kámen úrazu - zdá se, že syn je ten, kdo řídí Vás a ne opačně. Možná, že v nastavování režimu synovi je důležitá...
12. 2. 2020
otázka
Dobrý den, je mi skoro 29 let a jsem v 8 tt. Už přibližně měsíc mám intenzivní stavy strachu a úzkosti, obden brečím a jsem ve stresu. Ačkoliv jsem dítě chtěla, teď mám v hlavě představu, že už nikdy nebudu šťastná. Bojím se sobecky o sebe, své...
odpověď
Dobrý večer, to, co prožíváte není nic neobvyklého. Většinou vedle sebe existují pozitivní i negativní emoce v souvislosti s těhotenstvím. Jen se těch negativním hodně lekneme, protože těhotenství je přeci tak pozitivní....a taky se nesmíme...
6. 2. 2020
otázka
Dobrý den paní magistro, ráda bych se poradila s jednou věcí co mě trápí. Synovi je 2,5 roku, je velice bystrý, povídá, žijeme v rodinném domě a vedle nás bydlí manželovi rodiče, kteří se skoro každý den staví na hodinu za vnukem. Můj ,,problém" Vám...
odpověď
Dobrý den, rozumím, co Vás trápí:-) Myslím, že nemá smysl o tom mluvit se synem. Požádejte spíš dospěláky, aby, když o Vás mluví se synem, říkali také "máma". Př.: když Vás babička oslovuje napřímo jménem (mluví s Vámi), pak je to OK. Pokud o Vás...
1. 2. 2020
otázka
Dobrý den paní doktorko. S manželem jsme se snažili o miminko. Každý měsíc na mě padala úzkost, že se to nepovedlo, smutně jsem koukala po dětech v kočárku a záviděla. Dnes se mi na testu objevili dvě čárky a nenastala žádná radost. Pouze strach,...
odpověď
Dobrý den, Vaše pocity jsou naprosto normální. Mohou být víc vidět v kontrastu s těšením se, které popisujete. Těhotenství je velká radost, ale nese sebou i negativní pocity - obavu, zda budu dobrý rodič, obava ze ztráty práce, obava ze ztráty...
1. 2. 2020
otázka
Dobrý den, paní magistro, podstoupila jsem v těhotenství 10x ultrazvuk a následně jsem si přečetla články o tom, že to může působit negativně na vývoj dítěte. Ještě mi zbývají 2 měsíce do porodu a situaci vůbec nezvládám. Nespím, nejde mi jíst,...
odpověď
Dobrý den, ultrazvuk je běžná vyšetřovací metoda v těhotenství, nevím o případu, kdy by uškodil. Strachu se teď asi už nezbavíte, nemá smysl Vás ujišťovat, že to bude vpořádku. Zkuste svou pozornost co nejvíce zaměstnávat jinými podněty, něčím...
1. 2. 2020
otázka
Dobrý den, máme tři děti (5 - syn, 4 - dcera, 2,5 - dcera), můj dotaz se týká syna. Asi před rokem se u něho objevil zvýšený zájem o vlastní konečník, a to tak, že ho zkoumal prstem. Vyloučila jsem roupy, myslím, že tohle chování nemá od koho...
odpověď
Dobrý den, pokud k tomu budeme přistupovat jako k zlozvyku - zlozvyky se objevují tam, kde jsou děti ve zvýšeném napětí nebo se nudí. Zdá se, že vaše otevřenost celé situaci nepomohla, já si myslím, že nepomůže ani přísná restrikce. Zkuste mu ještě...
1. 2. 2020
otázka
Dobry den, pani doktorko, Velice si vazim Vasich nazoru a zkusenosti, proto Vas prosim o radu s mym problemem. Synovi ted byly tri roky a nemluvi. Ma intonaci, vymysli si vlastni slova (napriklad jsem mu jednou rekla, ze zed je bila a od te doby je...
odpověď
Dobrý den, i já bych mu ještě dala trochu času. Znám ze svého okolí také takový případ, kdy chlapeček víc než 3 roky nemluvil, zato pak začal hned v celých větách. Děti se učí mluvit ve vztahu - proto je tak důležité si s nimi povídat, číst jim,...