strach o děti

Dobrý den, mám takový obrovský problék který se táhne od těhotenství, mám dvě děti, 4 leteho chlapečka a 8 měsíčního chlapečka. Obě těhotenství byly problemove i když nakonec dobře dopadli, u druhého těhotenství to bylo daleko horší pořád jsem byla nervozní jestli je vše v pořadku a od 25 tydne to začaso, nejprve se mi začal zkracovat děložní hrdlo, lekař mi tenkrát řekl že mi hrozí předčastný porod a že ditě by bylo postižené, byla jsem na zhroucení, okamžitě jsem odjela do nemocnice a byla jsem tam do 34tydne, bylo to hrozné skoro celou dobu jsem tam probrečela, poté me pustili na tyden domu a pak jsem šla na kontrolu a opět byl problem lekři se zdalo že je dítě nějaké malinké a nerosta jak by mělo, říkal že děti které se v bříšku nevívjejí jak by měli mohli by mít nějakou genetickou vadu, takže jsem opět zustala v nemocnici až do porodu bylo to šílené, celou dobu jsem nemyslela na nic jiného než na to jak bude vypadat jak se narodí a pomalu jsem se smiřovala s tím že by nemusel byt v pořádku a taky mi vubec nedělalo dobře že starší syn byl doma a ja nemhla byt s ním bala jsem se že po tak louhe době na mě zapomene. Potom jsem porodila porod byl rychlý narodil se naprosto v pořadku měl 2750g a 46cm. A pak to vše začalo, nemužu v noci spát, mám obrovský strach že mi dělti onemocní a stane se něco, zdají se mi sny že některý z mích dětí zemře a prostě mám o ně chorobný strach, pořad je sleduju, s nejmadčím mám strach chodit ven aby se nenadíchal bacilu a nebyl zbytečně nemocný, někdy mám takové šílené navaly horka a uplně se celá třepu. Děti své miluji tak jak nic na světě a udělala bych pro ně vše, pořad si říkám že až budou starší tak se to zlepší ale pak si zase říkám že si tohle mužu říct až budouz mít třeba 40 že jsou zdraví a nic už tak hrozneho nehrozí. Někdy jsem ze všeho tak unavená že ráno ani nemužu vstát z postele ale musím a vstanu ale někdy je to opravdu vše těžké. Prosím o radu jak přestat myslet na to že by děti mohli onemocnět nebo umřít. Manžela to nijak nezajmá a akorad mi řekne že jsem ta nejlepší matka na celém světě a že je to normální že se matka bojí o své děti. Předem moc děkuji za radu!!!