Strach ze selhání

Dobrý den paní magistro, omlouvám se za možná zmatečný dotaz, ale pokusím se vše shrnout co mě trápí. Je mi 32 let, máme s manželem tříletého syna, syn je velmi velmi akční, všude lítá, neposedí, ale je velmi bystrý, krásně povídá a dělá nám radost. Poslední dobou se ale šílene vzteka, smlouva, neposlouchá a ja jsem někdy s rozumem v koncích, celá péče je víceméně na mě, manžel hodně pracuje, kolikrát se vrací až v noci když syn spí. A syn když nemá zrovna den a vážně už od samého rána je vztekani, že nejde curat, nejde na zuby, nejde snídat atd, tak pak již důrazně to řeknu, zvýšim hlas a je mi to pak líto, že jsem tu danou situaci nezvládla. Pak spí a ja ho pozoruju a mrzí mě to. Mám kamarádku a ta má stejně starého syna a ten si sedne a jí, spolupracuje hned, nevzteka se, neutika ji. Ja je neporovnávam, můj syn je úžasný, ja jen, ze porovnávám zda dělam ja něco špatně, zda jsem dobrá máma, důsledná, ale milující. Manžel mi říká, že vše hrozně řeším, rozebiram a čtu a vidím jen to nejhorší. Ze neumím nechat věci volne plynout. Syn jde za 2 měsíce do soukromé školky na pár hodin týdně a ja mám již teď hrůzu aby jim neutekl, je to divoch. Jak to zvládne a já bez něho, vlastně nám končí jedna etapa. Moje sestra utekla ze školky a učitelky na to přišly když si pro ni moje mamka šla a to je to 20 let dozadu, byla jiná doba. Před nedávnem jsem byla s kamarádkou na návštěvě a pracuje v dětském domově, když mi řekla pár příběhů, co musely ty děti zažít, tak od te doby na to pořád myslím. Abych nějakým svým přístupem neublížila nevědomě synovi, člověk si přečte článek a v jednom je, že když na dítě zvýšite hlas, tak jak ho to poškozuje, ale potřebuje mantinely. Daler zase co se dělá a nedělá a jaké to ma dopady. Chtěli bychom druhé miminko a me hned napadá zda se mu budu moci věnovat jako synovi teď a synovi, budu mít druhé miminko stejně ráda? Nemyslete si, že jsem uzlicek nervů, ja jsme normalne velmi temperamentní, VŠ vzdělána, ale mateřství mě změnilo, víc nad vším přemýšlím, bojím se selhání. Nemáte univerzální radu jak nechat věci volne plynout a netrápit se něčeho co se možná nestane? Děkuji moc