Výchova - zákazy

Dobrý den paní doktorko, obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně výchovy naší 21měsíční dcerky. Je to naše první miminko, které si moc užíváme, snažíme se jí hodně věnovat a velice neradi bychom ve výchově něco zanedbali nebo zmeškali. Naše pochybnosti týkající se výchovy spočívají v tom, že si nejsme jistí, od jakého věku je dítě zralé a schopné pochopit a respektovat zákazy. Dcerka je dost temperamentní a hravá a v 1 roce ji začalo bavit opakovat slovíčka, takže teď už vyslovuje jednotlivá slova docela srozumitelně a začíná tvořit první větičky. Hodně si spolu povídáme a o všem mluvíme, takže dost rozumí a běžné pokyny chápe velmi rychle a ochotně je plní – kromě zákazů. Vzhledem k jejímu temperamentu jsme přístup k životně nebezpečným nástrahám (trouba, kamna, …) raději sami zamezili, abychom zbytečně neriskovali a nemuseli říkat „nesmíš“ příliš často, ale všem zákazům se samozřejmě v denním životě vyhnout nemůžeme. Dcerce jsem v klidu mnohokrát vysvětlila, proč nemá některé věci vůbec dělat (např. brát rodičům brýle a házet je na zem, zahazovat a vysypávat hračky a šlapat po nich, trhat listy u pokojových rostlin, kopat při přebalování, běhat po posteli, ...), ale stejně to většinou znova a znova udělá zase. Snažím se být trpělivá, ale mám pocit, že to malá dělá naschvál, i když si je velmi dobře vědoma, že je to zakázané. Když mi například sebere brýle, tak hned přísně říká „nebrat brejličky“ nebo se mě vzápětí snaží pohladit po tváři „malá malá“, abych se nezlobila. Nebo něco zahodí a vzápětí sama pobaveně přizná „hloupá“, protože si vzpomene na moje vysvětlení, že hračkami hází jen hloupé děti, se kterými si nikdo nechce hrát. Místo klidného vysvětlování jsem zkusila i zvýšit hlas, ale to se ani nezarazí a spíš ji to pobaví, protože začne nadšeně výskat a ještě víc dovádět a plácnutí přes ručičku si ani nevšimne. Nejsme na dcerku v tomto věku příliš přísní a nároční? Má tedy vůbec smysl tyto zákazy vydávat a opakovat, proč se co nedělá, když dítě stejně neposlechne? Musím totiž přiznat, že se mi v mém okolí vůbec nelíbí přístup rodičů a zvláště prarodičů, kteří dětem sice příkazy a zákazy dávají, ale netrvají na jejich splnění a nejsou vůbec důslední. Odpověď na tyto otázky jsem nenašla ani ve dvou publikacích od profesora Zdeňka Matějčka (Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte a Po dobrém nebo po zlém?), takže budu velmi vděčná za Váš názor, abychom se vyvarovali chyb již v tomto útlém věku, které by se později špatně napravovali. Moc děkuji předem za Vaši pomoc! Lucie