__ADV__Americký biolog Jonathan Tilly vyvolal převrat v biologii. Šokoval odborníky, kteří padesát let věřili, že vajíčko u savců vzniká v raných stadiích vývoje budoucí matky - v době, kdy se ona sama ještě vyvíjí jako plod. Celou tu dobu si vědci mysleli, že ze zásoby jednou provždy vytvořených vajíček po celý život už jen ubývá. Dvacetitýdenní lidský plod ženského pohlaví si vytvoří v pohlavních žlázách asi 7 milionů vajíček. Právě narozené děvčátko si jich přináší na svět 3 miliony a dívka v pubertě jich má k dispozici »jen« 300 tisíc. Každý pohlavní cyklus zahájí přípravu na uvolnění z vaječníku a následné oplození asi 15 vajíček. Jen jedno z nich tuto průpravu dokončí a má šanci proměnit se po oplození spermií na lidský zárodek. Zbývající vajíčka zanikají. Na věčnost se neustále odebírají i vajíčka, která cestu k početí nového života vůbec nezahájila. Nakonec se zásoba pohlavních buněk vyčerpá a tím hasnou naděje na zplození vlastního potomka. U člověka k tomu dochází mezi čtyřicátým a padesátým rokem.
Ovšem expert Tilly dokázal, že všechno je úplně jinak: Ve vaječnících dospělých myší je asi 5000 vajíček a více než čtvrtina z nich se nachází »ve stadiu pokročilého rozkladu«. Během pouhých tří dnů po nich nezbude ani stopy. Pokud by platila klasická představa, udržela by si myší samice plodnost nejvýše pár týdnů a pak by zásobu vajíček vyčerpala. Jenže myší samice může mít mláďata i ve stáří jednoho roku! „Nabízelo se jediné pravděpodobné vysvětlení. I dospělá myš si vytváří nová vajíčka," říká Jonathan Tilly. Svou kacířskou myšlenku podpořil přesvědčivými důkazy. V každém vaječníku dospělé myši narazil na sedmdesát zvláštních buněk, které se neustále dělí. Část se mění na vajíčka, zbytek zůstává »buněčnou surovinou« a je připraven celý proces kdykoli zopakovat. Právě tyto buňky se starají, aby ve vaječníku vznikala stále nová a nová vajíčka.
„Jsou to zcela zásadní poznatky, které mohou v našem oboru všechno změnit," říká Tilly.
Léčbě neplodnosti se Tillyho objevem otevírá zcela nové pole působnosti, o jehož existenci neměli lékaři dosud ani potuchy: U člověka zřejmě nečekají vajíčka vytvořená plodem dlouhá desetiletí na to, zda z nich oplozením vznikne nový jedinec. Co to znamená? Dítě může být počato z vajíčka, které před několika týdny či měsíci v těle jeho matky ještě vůbec neexistovalo. Mnoho případů neplodnosti proto zřejmě vyvolají poruchy tvorby nových vajíček, a nikoli zvýšené tempo jejich zániku.
zdroj: 21.století - VĚDA
sdílet