Myslím, že snad každá maminka si přeje své dítě kojit. Většině z nich se to podaří, a jejich dítě tak má zajištěnu tu nejkvalitnější stravu, jakou mu můžeme dopřát. Někdy ale neprobíhá všechno zrovna hladce a počátky kojení může provázet několik „komplikací“, se kterými se maminky mohou setkat.
Hypogalakcie je nedostatečná tvorba mléka. Tato porucha se vyskytuje asi u 8 až 10 % nedělek, obvykle při málo vyvinutých hypoplastických prsech, nebo vzniká druhotně v průběhu kojení jako následek nesprávné techniky kojení, na níž se podílí matka i dítě. Příčinou mohou být ploché a vpáčené bradavky, nesprávný způsob přikládání k prsu nebo přehnaný strach maminky o osud dítěte apod. U dítěte to může být nedostatečně vyvinutý sací reflex, vrozené vady – např. rozštěpy patra, rýma apod. Důležitá je prevence, spočívající ve správné výživě s dostatečným přívodem tekutin, pravidelné kojení, odsávání mléka, které po kojení v prsu zbylo. Léky ke zvýšení tvorby mléka, tzv. laktogoga, jsou málo účinná.
Hypergalakcie je naopak nadměrná produkce mléka, takže ho nedělka po kojení značné množství ještě odsaje. Někdy se tvoří tolik mléka, že to nedělku vysiluje, působí u ní ztrátu tělesné tekutiny. V takových případech se doporučuje omezení příjmu tekutin, podávání diuretik (léků zvyšujících tvorbu moče) a stažení prsů pevnou podprsenkou. Nadbytečné mléko nedělka odsává a předává do mléčné banky. Po pasterizaci slouží k dokrmování jiných kojenců.
Galaktorea je porucha projevující se samovolným odtékáním mléka i mimo kojení. Někdy se projeví tím, že při kojení z jednoho prsu odkapává mléko z druhostranné bradavky. Příčinou je pravděpodobně nedostatečný tonus svalů bradavek a mlékovodů. Léčebně se provádí galvanizace a faradizace prsů v krajině dvorců. Při kojení je možné zamezit prýštění mléka z druhé bradavky tím, že se bradavka při bázi sevře gumovým kroužkem.
Poranění bradavek. Povrchová poranění vznikají nejčastěji při nesprávné technice kojení na začátku laktace, častěji u prvorodiček. Na bradavce se vytváří oděrky, které se sice brzy pokryjí stroupkem, který se ale při dalším kojení odloupne. Větší poranění jsou trhlinky na vrcholu bradavky nebo podlomky při bázi bradavky, které při kojení bolí, často i krvácí, což se pak projeví na barvě stolice kojence. Poranění bradavek mohou ale být i vstupní branou infekce. Oděrky je vhodné nechat dobře zaschnout po kojení na vzduchu, potírat genciánovou violetí, trhliny a podlomky lápisovat a přikrývat epitelizačními mastmi. Osvědčuje se ozářit bradavky horským sluncem. Při velmi bolestivých a krvácejících bradavkách musí nedělka kojit přes klobouček. Při plochých a vpáčených bradavkách nezbývá, než kojit přes klobouček stále.
Zánět prsu v šestinedělí se vyvine pronikáním bakterií z infikovaných erozí a trhlin do žlázy. Zdrojem infekce je ve většině případů nosohltan kojence, v menší míře nedostatek hygieny ze strany nedělky a ošetřujících. Onemocnění začíná vysokou teplotou, pocitem napětí a bolesti v prsu, který je zarudlý, a v hloubi je hmatné prosáknutí. Nejčastěji je zánět v horních zevních kvadrantech prsů. Mízní uzliny v odpovídající podpažní jamce jsou zduřené a citlivé. Vytvoří-li se z infiltrátu absces (hnisavé ložisko), bývají teploty vysoké, a nad nahromaděným hnisem je pohmat jako na balonek s vodou, tzv. fluktuace. Nedělky je třeba hospitalizovat, podávat antibiotika. Na zanícené ložisko se přikládá vak s ledem. Z nemocného prsu se mléko odsává, ze zdravého může nedělka kojit. Vytvořil-li se absces, je třeba jej chirurgicky vyprázdnit a postarat se o drenáž – odtok hnisu.
Zdroj: Průvodce těhotenstvím a porodem
Autoři: F. a J. Macků
sdílet