Pomalý start, rychlý konec
Rakovina děložního čípku je zlá nemoc. Dlouho o sobě nedává vědět, nezpůsobuje žádné zdravotní problémy, vyvíjí se pomalu, většinou pěknou řádku let. V okamžiku, kdy na děložním čípku vyroste nádor, je často bohužel pozdě. Nastupuje léčba – chirurgie, radioterapie, chemoterapie. Výsledek? I při dnešní vyspělé onkologické péči velmi nejistý. Také proto na rakovinu děložního čípku umře každý den jedna česká žena. Nejčastěji v produktivním věku mezi třicátým a padesátým rokem života, máma od rodiny, manželka, partnerka. V drtivé většině případů je to smrt naprosto zbytečná. Rakovině děložního čípku se jako jedné z mála dá účinně zabránit. Stačí chodit na pravidelná gynekologická vyšetření. Děvčata a mladé ženy mají oproti těm dříve narozeným o výhodu navíc. Už dva roky se proti rakovině děložního čípku mohou dát naočkovat.
Od sexu k nádoru
Na samém začátku vzniku rakoviny je sex. Při styku proniknou do těla ženy viry, které způsobí virovou infekci. Odborně se jim říká lidské papilomaviry, označují se zkratkou HPV. Lidských papilomavirů bychom mohli napočítat až 150. Jen některé z nich jsou ale natolik agresivní, že napadnou sliznici děložního čípku a začnou zde „pracovat“. Díky působení virů pak buňky na děložním čípku rostou a mění svůj vzhled. V tomto okamžiku hovoříme o abnormálních buňkách, které se musí rychle odstranit. Jde totiž o poslední možnost, jak se do budoucna vyhnout rakovině. Z abnormálních buněk časem vyroste velmi nebezpečný nádor. Virová infekce přitom není vůbec mimořádná věc. Za svůj sexuálně aktivní život se s ní potká až osmdesát procent žen. Nejde tedy o problém promiskuitně žijících žen, které často střídají partnery. Každá z nich se může nakazit od jednoho jediného stálého partnera, a to v kterémkoli věku. Někdy nepomůže ani kondom, i když riziko nákazy pochopitelně snižuje. K infekci stačí i kontakt intimních míst obou partnerů. Nákaza lidskými papilomaviry (dokonce i těmi agresivními) rozhodně automaticky neznamená, že rakovinou za pár let automaticky onemocní každá žena. Imunitní systém většiny z nich se s infekcí vypořádá sám, bez jakýchkoli zdravotních následků do budoucna. Riziko tady ale je – a nevyplácí se ho podceňovat.
Kdy jste byla naposledy u gynekologa?
Jak tedy postupovat? Dodržovat celibát je pochopitelně nesmysl. Rada je jednoduchá: pravidelně chodit na preventivní prohlídku ke gynekologovi a absolvovat tam stěr z děložního čípku. Na toto vyšetření má jedenkrát ročně nárok každá žena v ČR starší osmnácti let. Laboratorní vyšetření stěru odhalí, zda na děložním čípku neexistují abnormální buňky. Vyšetření je bezbolestné a zdarma. Je proto s podivem, jak málo českých žen ke svému gynekologovi chodí opravdu pravidelně. Výjimkou nejsou několikaleté pauzy, některé ženy dokonce v dámské společnosti dávají k lepšímu, že byly „na gyndě“ naposledy před lety, kdy byly těhotné. To všem rozhodně není nejlepší prevence. Prevence se vyplatí Nečekané možnosti prevence dospívajícím dívkám i mladým ženám nabízí očkování proti rakovině děložního čípku, které je v naší republice možné od prosince 2006. Opravdu nejde o přechodnou módu. Vždyť letošní Nobelovu cenu za medicínu obdržel německý vědec, který agresivní lidské papilomaviry objevil a dokázal tak, že rakovina děložního čípku je onemocnění infekčního původu. Abychom nekřivdili všem ženám, že prevenci podceňují. Naopak. Právě u mladší generace se zdá, že se péče o vlastní zdraví postupně stává součástí správného životního stylu. Za necelé dva roky se už nechalo očkovat na 50 000 dívek a mladých žen.
Ovšem pozor: očkování pravidelné kontroly u gynekologa nenahrazuje. Tyto dvě složky prevence dohromady ale do budoucna znamenají takřka jistotu, že žena rakovinou neonemocní.
Očkování: investice k nezaplacení
Na našem trhu jsou dnes k dispozici dva druhy očkování proti rakovině děložního čípku. Obě vakcíny (Cervarix, Silgard) účinně brání infekci agresivními papilomaviry (16, 18), které mají na svědomí až sedmdesát procent případů rakoviny děložního čípku. Kvadrivalentní vakcína Silgard má navíc tu výhodu, že současně chrání před vulválními a vaginálními lézemi vysokého stupně, což jsou předrakovinné stavy vulválního a vaginálního karcinomu. Silgard navíc zabraňuje vzniku genitálních bradavic. Očkovat se mohou děvčata od 10, 9 let do 25, 26 let podle druhu vakcíny, a to ve třech dávkách. Vakcínou Silgard se mohou očkovat i chlapci ve věku 9 až 15 let. Vakcína je ochrání před vznikem genitálních bradavic a karcinomy spojenými s HPV viry. Oba typy vakcín stojí zhruba deset tisíc korun. Klientky si sice očkování musí zaplatit samy, nicméně jednotlivé zdravotní pojišťovny na ně částečně přispívají. Na možnosti příspěvku nebo splátek je nejvýhodnější informovat se v příslušné zdravotní pojišťovně.Očkování lze pořídit i na splátky. Na všechny otázky ohledně očkování a jeho placení bude znát odpověď váš gynekolog, poradí vám i praktický lékař.
Podívejte se na další informace o rakovině děložního čípku a možnostech, jak se bránit na VšeCoMůžu.cz
sdílet