Růžena

Jméno Růžena, které nacházíme v občanském kalendáři, je u nás stále velmi oblíbené. Připomíná květ vznešené růže a skutečně vzniklo ze jména Rosa, což je latinské vyjádření téhož. Světic s tímto jménem je v kalendáři hned několik. Církevní svátek připadá na 23. srpna a oslavuje Růženu z Limy.

Domácí podoby: Růža, Růžka, Růženka, Růžička, Růži(nka)
Slovensky: Ružena, Ružica
Srbochorvatsky: Ružena, Ruža(na)
Německy, holandsky, dánsky, norsky, italsky, španělsky: Rosa
Francouzsky: Rose
Anglicky, švédsky: Rosa, Rose
Rusky: Roza
Bulharsky: Ruža, Ružena, Roza
Polsky: Róza
Maďansky: Róza

Jmeniny: 13. březen

Toto jméno nosilo i několik vynikajících žen. Jednou z nejslavnějších a nejznámějších byla bezesporu herečka Růžena Nasková (1884-1960). V letech 1907-55 (hrála však jen do roku 1948) byla členkou Národního divadla v Praze. Prosadila se zejména v rolích sebevědomých a později moudrých žen. Hrála také v řadě filmů (Kouzelný dům, Tanečnice, Tetička aj.) a napsala paměti Jak šel život a Malá kronika dnů 1934-46.

Také druhá Růžena zůstává i nadále ženou velice známou. Jmenovala se Růžena Svobodová (1868-1920) a byla spisovatelkou. Byla manželkou F. X. Svobody a celoživotní přítelkyní F. X. Šaldy. Její prózy zachycují psychologické zrání ženských hrdinek (Přetížený klas, Milenky, Posvátné jaro, Černí myslivci). Vedle ženských postav je nejčastější postavou jejích próz dítě (Ráj, Hrdinné a bezpomocné dětství).

Církevní kalendář nám ve stejný den připomíná Patricii. Toto jméno již při vyslovení dává tušit, kde máme hledat jeho počátky. Je to starý Řím, kde patricius znamenalo totéž, co u nás "šlechtic". Patricie je tedy ušlechtilá a vznešená dáma, zkrátka patricijka. Dnešního dne je v kalendáři k nalezení snad odjakživa. Zřejmě se jedná o datum její smrti. Rok sice nevíme, protože staré zprávy jsou velmi kusé, ale podle všeho byla umučena v Níkomédii, nejspíše koncem 3. století. Tehdy totiž tamní krajinu (nyní v Turecku) zasáhla vlna protikřesťanských represí.

Ještě méně toho víme o další oslavenkyni Arabele. Prý skonala mučednickou smrtí v městě Níkaia v západní Bíthýnii. Princezna stejného jména pak před lety okouzlila z televizních obrazovek dětské duše a přinesla i jistou renesanci tohoto líbezného jména.

Jméno Eufrasie již tak mile nezní. Patřilo jeptišce, která prožila celý život se skupinou řeholnic v Egyptě. Pocházela z Kónstantínopole (dnešní Ístanbul, Turecko), kde se narodila roku 382, ale po pěti letech s ní matka odešla do egyptské Tabbensie. Po matčině smrti rozdala dívka celé své jmění a oddala se církevní službě. Její duchovní cesta však byla plná protivenství a nástrah. Pokušení návratu ke světskému životu a jeho radovánkám zaháněla Eufrasie těžkou dřinou. Bojovala však zcela osamoceně, oporou jí nebyly ani řeholnice, se kterými žila - některé na ni žárlily a obviňovaly ji z domýšlivosti a pokrytectví. Přesto mladá žena nad všemi útrapami zvítězila a podařilo se jí svůj sen splnit. Dokázala všem, že když člověk chce, dosáhne svého cíle, i kdyby se proti němu spojil celý svět.

Zdroje:
Knappová M. Jak se bude Vaše dítě jmenovat, Academia, Praha 1999
LIBRI