Antikoncepční pilulky obsahující hormony estrogen i gestagen o polovinu snižují menstruační krvácení. Dále zmírňují nebo zcela odstraňují bolesti a navíc až o 40 procent snižují riziko vzniku nádorů vaječníku a dělohy.
Ve věku nad 40 let, kdy postupně ustává činnost vaječníků, také snižují výskyt příznaků přechodu, například návalů, podrážděnosti či nespavosti. Novinářům to řekl sexuolog Zlatko Pastor.
Zejména pro ženy ve věku, kdy už nechtějí mít další děti, je vhodná lokální hormonální antikoncepční metoda. Při ní je do děložní dutiny zavedeno tělísko s hormonem gestagenem, který se uvolňuje po dobu pěti let. Po prvních třech měsících žena přestane menstruovat.
Tento prostředek je podle Pastora v České republice k dispozici zhruba osm let a používá ho 30 tisíc žen.
Menstruaci lze zastavit také nepřetržitým podáváním antikoncepčních pilulek. Podle sexuoložky Hanky Fifkové gynekologové v zásahu do menstruačního cyklu nevidí žádné ohrožení ženského zdraví.
V mnoha ženách přesto zůstává spojena menstruace s jejich ženskostí, je pro ně důkazem zdraví a zachované plodnosti. Třetina žen proto na menstruaci trvá.
Třetina Češek užívá hormonální antikoncepci
Třetina Češek užívá hormonální antikoncepci, to je trojnásobek počtu z roku 1989. Podobně se rozšířila i nabídka. V 60. letech minulého století, kdy antikoncepce v Československu začínala, měly jednu pilulku, dnes mají 45 antikoncepčních prostředků
Od pilulky přes tělíska po náplasti.
Pilulky obsahují desetinu hormonů oproti první pilulce, a jsou pro ženy bezpečnější. Mohou je užívat například i kojící matky a kuřačky.
"V počátcích jsme nedělali rozdíly, když žena chtěla antikoncepci, dostala tu jednu. V současnosti se spektrum nabídky podařilo rozšířit do normálních evropských poměrů," řekl docent Vít Unzeitig z brněnského Centra ambulantní gynekologie a porodnictví a člen výkonné rady Světové organizace gynekologů a porodníků.
Hormonální antikoncepci užívá 30 procent Evropanek od 15 do 44 let. V Evropě vedou Holanďanky - pilulky jich bere 55 procent. Význam spolehlivé antikoncepce stoupl s tím, jak se po roce 1989 změnily podmínky pro uplatnění žen. Dřívější prioritu - mateřství - odsunulo vzdělání a budování kariéry.
Změnilo se tak i antikoncepční chování žen. V roce 1965 porodila žena mezi dvaadvacátým a osmadvacátým rokem dvě až tři děti a pak teprve začala brát pilulky proti početí.
Dnešní žena je v průměru bere od 15 let a kvůli studiu a kariéře mateřství oddaluje. Porodí ve 28 letech jedno dítě a pak opět užívá antikoncepci až do přechodu. "Díky tomu, že se antikoncepční fáze v životě žen prodloužila, klesl počet nechtěných těhotenství a potratů," řekla lékařka Marta Šimůnková.
zdroj: ČTK, iDNES
sdílet