ARCHIV BUNĚK 110.

__ADV__Léčení diabetu pomocí posilování kmenových buněk

Pro pacienty trpící diabetem, kteří nemohou tvořit vlastní inzulín, by byly transplantace lidských kmenových buněk vytvářejících inzulín zásadním pokrokem. Ale současné laboratorní metody kultivace lidských kmenových buněk vedou k velmi omezenému množství vytvořených buněk, které zdaleka nestačí na množství potřebné pro terapeutické účely.

Z tohoto důvodu se Emmanuel (Manolis) Tzanakakis, Ph.D. snaží o zvýšení počtu kmenových buněk vytvářených v laboratoři rozšířením souboru kmenových buněk, které je nakonec možné rozlišit na buňky tvořící inzulín. 

Asistent profesora Tzanakakis z oddělení chemického a biologického inženýrství na Universitě v  Buffalu obdržel grant Jamese D. Watsona jako podporu pro své bádání od New York State Office of Science, Technology and Academic Research (NYSTAR). Je jedním ze šesti výzkumníků v celé zemi, kteří cenu tento rok obdrželi. Jeho konečným cílem je provedení výzkumu při kterém by vyvinul metody, které dovolí, aby bylo možné z kmenových buněk vytvořit dostatečné množství buněk tvořících inzulín.  

Tyto buňky by mohly být používány při léčení diabetu, včetně transplantací pacientům a tím je zbavit celoživotní nutnosti denního vstřikování inzulínu. „Jednou z největších překážek při používání kmenových buněk pro léčení lidí je, že potřebujete mnohem více buněk, než je nyní možné vyrábět v laboratořích,“ řekl Tzanakakis. „Klíčové otázky jsou ´Jak vytvořit velké množství buněk pro pacienty?´ a ´Jak je přinutit, aby se rozdělily na různé druhy buněk?´“

Práce s dospělými a embryonálními kmenovými buňkami je odvozena z výzkumu buněk myší a  lidí. Tzanakakis a ostatní skupiny používají systémy bioreaktorů, nádoby obsahující růstové prostředí a kmenové buňky, které mají potenciál produkovat nediferencované buňky o vysoké hustotě. Poznamenal, že úspěch bude vyžadovat zvýšené porozumění molekulárním mechanismům, které regulují sebeobnovu nebo regeneraci kmenových buněk.

"Se správnou technikou a aplikováním biologických principů věřím, že můžeme dosáhnout velké expanze výroby kmenových buněk,“ řekl. Rovněž zkoumá způsoby, jak přimět větší množství buněk, aby se přeměnily na buňky vyrábějící inzulín, na základě znalostí toho, jak se pankreas vyvíjí v embryu.

"Ačkoli jsme stále daleko od vyrábění buněk identických s beta buňkami, s použitím kmenových buněk se snažíme donutit kmenové buňky, aby vyráběly inzulín,“ uvedl. „Aby jsme toho dosáhli, buňky jsou upravovány růstovými faktory, které jsou důležité pro vytvoření embryonálního pankreatu a efektivně napodobujeme tento proces vývoje do určitého rozsahu.“

Před tím, než v roce 2004 přišel do UB, zastával Tzanakakis pozici postgraduálního pracovníka v diabetickém centru v lékařském oddělení na University of California, San Francisco a v Stem Cell Institute v lékařském oddělení na University of Minnesota. Na svůj výzkum rovněž obdržel dotaci od Juvenile Diabetes Research Foundation. Tzanakakis žije v Amherstu.

 

Zdroj: ARCHIV BUNĚK