Horečka

je definovaná vzestupem tělesné teploty nad 38,5 °C v konečníku. Při měření tělesné teploty v konečníku již není doporučováno odečítat 0,5 °C. V pozdějším věku již můžeme teplotu měřit v podpaží, eventuálně i v uchu, a za horečku považujeme teplotu nad 38 °C nebo vzestup teploty o 1 °C a více oproti bazální a běžné teplotě dítěte. Dítě by mělo být před měřením v klidu, nalačno a volně oblečené bez silných přikrývek. Horečku je nutné odlišit od zvýšení vnitřní teploty těla nad normální rozmezí (odborně: hypertermie). Hypertermie je způsobená buď zvýšením okolní teploty (např. v inkubátoru, přehřáté místnosti), nebo zvýšenou pohybovou aktivitou.

Nejčastější příčinou horečky jsou virová onemocnění horních a dolních cest dýchacích a dále pak průjmová onemocnění. Horečka však není jen reakcí na infekci; může nás upozornit na celou řadu dalších onemocnění, jimiž jsou např. některé endokrinologické poruchy, autoimunitní, neurologická či onkologická onemocnění a stavy po očkování, především živými vakcínami. Naproti tomu prořezávání zoubků či zabalení dítěte do zavinovačky může způsobit pouze zvýšenou tělesnou teplotu, ale obvykle ne horečku. Dítě s horečkou by mělo mít zajištěný dostatek tekutin a klid na lůžku. U kojenců nesnižujeme teplotu pod 38,5 °C a u větších dětí pod 38 °C vzhledem k ochranné funkci horečky. Horečka snižuje, až zastavuje množení (odborně: replikace) virů, zhoršuje podmínky pro pomnožování některých bakterií a ovlivňuje hladinu zinku a mědi, které mají stimulující účinek na imunitní děje v organismu (zvyšuje množství cytotoxických T-lymfocytů).  Ke snížení horečky používáme léky ze skupiny antipyretik. Slovo antipyretikum vzniklo z řecké předpony anti = proti a slova pyretos = horečka. Mezi nejčastěji používaná antipyretika u dětí patří paracetamol a ibuprofen.

POZOR:

u dětí do 15 let se nesmí podávat dospělými hojně používané antipyretikum aspirin (kyselina acetylosalicylová) z důvodu možného rozvoje Reyeova syndromu. Reyeův syndrom [rejův] je nemoc zapříčiněná užíváním léků, které obsahují kyselinu acetylsalicylovou. Postihuje orgány celého těla, největší, leckdy až smrtelný dopad má na játra a mozek. V důsledku nemoci se v játrech a dalších orgánech nahromadí nadměrné množství tuku, navíc dochází ke zvýšení tlaku v mozku. Postihuje především děti a dospívající. Objevuje se krátce poté, co proběhne chřipková infekce a plané neštovice. Reyeův syndrom se nejčastěji vyskytuje v lednu, únoru a březnu, kdy je chřipka nejběžnější, nové případy však pochopitelně přibývají v průběhu celého roku. 

Historická poznámka:

První záznamy o syndromu pocházejí z roku 1929, ovšem poprvé je podrobně specifikoval a popsal až australský patolog R. Douglas Reye v roce 1963. Za prvotní příčinu nemoci považoval požití drogy nebo jedu, jenže žádná taková látka nebyla v domech postižených dětí nalezena a pitva neodhalila přítomnost této substance v tělech zemřelých. Později bylo zjištěno, že onemocnění vyvolává aspirin.

Jak paracetamol, tak i ibuprofen jsou pro léčbu dětské horečky bezpečné. Oba hlavní léky existují v nitrožilní, čípkové a sirupové podobě a podáváme je v předepsaných dávkách. Paracetamol podáváme v dávce 12–15 mg/kg, která se může opakovat podle teploty v intervalu nejdříve za 4–6 hodin. Nesmí se překročit denní dávka 50–60 mg/kg/den. Ibuprofen se podává v dávce 10–12 mg/kg, může se opakovat podle teploty nejdříve za 6–8 hodin, přičemž se nesmí překročit denní dávka 40 mg/kg. Po aplikaci čípku je vhodné podržet obě půlky zadečku u sebe po minimální dobu 2 minut. K léčbě horečky u dětí do 3 měsíců věku je nutno přistupovat opatrně. Používá se speciální dávkování, nejčastěji ve formě nitrožilní či sirupové. U dětí mezi 1–3 měsícem věku je možné podat pouze třetinu či polovinu paracetamolového čípku (čípek rozdělíme pomocí horkého nože). Metody našich babiček, jakými jsou zábaly, vlažná koupel či sprcha o teplotě 29–32 °C (odborně: fyzikální metody), lze doporučit jen tehdy, je-li dítě v celkově dobrém stavu, má teplé končetiny a je dostatečně hydratované. U dětí ve věku od 6 měsíců do 5 let se mohou rozvinout tzv. febrilní křeče, které vídáme asi u 3–5 % dětí. Pokud křeče nejsou jednostranné, trvají do 10 minut, neopakují se a po záchvatu nepřetrvává významnější porucha vědomí, jedná se o tzv. nekomplikované febrilní křeče. V tomto případě je pravděpodobnost opakování či rozvoje epilepsie nízká. Horečka u novorozence či kojence mladšího 3 měsíců je vždy důvodem (odborně: indikací) k okamžité návštěvě a vyšetření lékařem.

Autoři: doc. MUDr. Tomáš Honzík, Ph.D., MUDr. Hana Kolářová

Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN, Praha

Z připravované Knihy o těhotenství, porodu a dítěti

Pařízek A., Honzík T. a kol.