Císařský řez - II.díl

Císařský řez - II.díl - obrázek
Císařský řez - II.díl - obrázek

Téma měsíce ledna - operační porod

Císařský řez je dnes nejčastější porodnická  operace. V roce 2005 jím bylo v České republice  ukončeno  okolo 16 000 těhotenství. V naprosté většině končí úspěšně, ale jako každá operace není ani v dnešní době prosta komplikací.

Průběh po císařském řezu je bolestivější než po samovolném  porodu, ale dnes jsou možnosti,  jak mamince  účinně od pooperačních bolestí ulevit a přitom neovlivnit kvalitu jejího mléka. Při císařském řezu matka obvykle ztratí více krve než při spontánním porodu, častěji je třeba v pooperačním  období podávat antibiotika. Zhruba po 24hodinovém pobytu na jednotce intenzivní péče bývá maminka překládána na normální oddělení šestinedělí.

Dnes maminky chodí po císařském řezu za 5 až 6 dní domů, téměř shodně jako po samovolném porodu. Propuštění vždy předchází vyšetření lékařem. Kůže na břiše se dnes většinou zašívá jedním  stehem,  který se před propuštěním bez bolesti odstraňuje, nebo se používá zvláštní steh, který se v kůži úmyslně nechává a během 2 až 3 týdnů se sám rozpustí a vstřebá. Těhotné, které vyžadují »císařský řez na přání«, by měly vědět, že císařské řezy, které se u jedné ženy opakují, bývají obvykle operačně náročnější. Tkáně jsou po předchozí operaci tuhé, jizevnaté a v břiše se nejednou  operatér potýká s mnohočetnými srůsty a dalšími nepravidelnostmi, které mohou hodně znesnadňovat operační přístup do dělohy.

Pro rychlé  a nekomplikované hojení  po operacích se často  doporučují léky pro systémovou enzymoterapii Wobenzym® nebo Phlogenzym®. Tyto léky urychlují vstřebávání otoků, krevních výronů a podlitin, podporují hojivý proces,  zrychlují jeho průběh, omezují  vznik komplikací, čímž mimo jiné přispívají i ke vzniku  uspokojivého vzhledu  jizvy. Jejich  podávání také zmírňuje bolest spojenou s pooperačním stavem.

Proteolytické  (bílkoviny štěpící) enzymy obsažené v těchto přípravcích  v součinnosti s rutinem zlepšují mikrocirkulaci (proudění krve v nejjemnějších vlásečnicích), která je důležitá pro dostatečné zásobení hojících se tkání kyslíkem a živinami. Zlepšují také odplavování metabolických zplodin z oblasti rány žilním systémem a lymfatickými cévami. Při hromadění v tkáních mohou tyto látky totiž tvořit živnou půdu pro uchycení infekce a přispívají k přetrvávání otoků. Zejména dobrá funkce lymfatického systému je jedním z předpokladů úspěšného hojení, protože odvádí zplodiny, které mají větší molekuly a nemohou být proto odstraňovány žilním systémem.

Autor: doc. MUDr. A. Pařízek, CSc. 

Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015