Dotazy na téma separační krize

Dotazy na téma separační krize - obrázek
Dotazy na téma separační krize - obrázek

Mnoho maminek si dělá starosti, když její dítě pláče při odloučení. Na otázky k tématu separační krize, jak ji předcházet a zmírňovat ji odpovídáme v poradně.

otázka
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, jak vhodně přistupovat k dosti silné separační úzkosti mého syna. Můj syn měl před dvěma týdny rok a silnou úzkost pozorujeme zhruba od 11. měsíce. Projevuje se hlavně na návštěvách, kde se od něj nemůžu hnout ani na krok, jakmile naznačím odchod, okamžitě se začne po mně sápat, dost často se to projevuje i doma, například když odejdu za roh do kuchyně, tak ihned leze za mnou a s pláčem se mi věší na tepláky, umí si sám hezky hrát, ale jen v mé přítomnosti. Venku se často bojí cizích nebo i známých lidí, které ale nevidíme denně a kteří chtějí pouze nahlídnout do kočárku a pozdravit, syn ihned odvrátí hlavu na stranu a jakoby se stydí, tzv. rozkoukávání mu trvá dost dlouho. Vrtají mi hlavou následující otázky: jak dlouho může trvat toto období, může přerůst třeba i v nějakou fobii z cizích lidí, jak se správně zachovat, když si syn vynucuje pozornost,aby nebyl rozmazlený, pochovat, odejít a nechat plakat? V srpnu čekáme další miminko, synovi bude teprve rok a půl,když se narodí, lze i tak malé dítě na příchod sourozence nějak připravit? Mockrát děkuji za odpověď. Vendula
 
odpověď
Milá Vendulo,
určitě bych teď synovi vyhověla. Pokud je to možné, buďte s ním, buďte mu nablízku. Prostě to tak teď potřebuje a čím dříve se to nasytí, bude si Vámi jistý, tím dříve se vypraví do světa. Když ho teď
k odloučení budete nutit (budete mu utíkat), bude jeho potřeba být s Vámi jen větší. Vydržte, ona ho brzy zvědavost a touha prozkoumávat svět přemůže :-) S těmi přípravami na příchod sourozence - já nevím. Mám pocit, že čím více se to řeší, tím je to horší. Chovejte se naprosto přirozeně, hlaďte bříško, zpívejte mu, vyprávějte i spolu se synem - prostě se na miminko společně těšte. Až se narodí, uvidíte, co na to syn. Myslete na to, že každé dítě se musí s příchodem sourozence vyrovnat a že žárlivost je naprosto normální jev (divné je spíše to, když si jí nevšimneme). Držte se Dana
 
Mgr. Danuše Jandourková
 
 
 

otázka
Dobrý den paní doktorko,
v dubnu mojí dcerce budou 2 roky a 8 měsíců. Měla bych v tomto měsící jet na 4 dny do zahraničí. Dcerka nikdy beze mne nebyla déle než pár hodin a mám obavy, aby ji tady nebylo příliš smutno, aby na ni náhlá separace neměla negativní důsledek. Váhám, jestli bych ji raději neměla vzít sebou, i když to bude trošku pro ni i mne náročné. Chci se zeptat, jak děti snášejí odloučení? Je to individuální, vím, ale možná mi poradíte. Samozřejmě o dcerku bude postaráno tatínkem, vše by měli připravené. Dcerka je komunikativní, společenská, hravá. Děkuji Vám za odpověď a Vámi věnovaný čas. Přeji hezký den.
 
odpověď
Dobrý večer,
musím se tak trochu usmívat, když čtu Váš dotaz. Stejné obavy má spousta z nás. Ale věřte, že s odloučením mají mnohem větší problém maminky než děti. Pokud se o dceru bude starat tatínek, je přeci v těch nejlepších rukou. Je už docela velká a určitě to zvládne. Jen se jí určitě neptejte, jestli to zvládne, jestli se jí nebude stýskat...., berte to doma jako normální věc, řekněte jí, jak to bude, kdy jí třeba zavoláte, že Vám přijdou pak naproti apod. Vždycky maminkám říkám, že na odloučení je nejtěžší si připustit, že to bez nás doma zvládnou :-). Tak příjemný pobyt v zahraničí, odpočiňte si a dejte vědět, jak jste to obě zvládly.
 
Mgr. Danuše Jandourková