Po vyjádření, že princezna Kate absolvovala tzv. hypnoporod, nastala o tomto nefarmakologickém způsobu tlumení bolestí u porodu mediální smršť. Hypnoporod začal být vykreslován jako téměř zázračný způsob analgezie u porodu. V médiích se k metodě rázem objevil až nekritický obdiv, k čemuž se okamžitě přidaly propagátorky alternativních metod v porodnictví. Realita je ovšem poněkud odlišná.
Je známo, že lidé odedávna používali i u porodu hypnotechniky, které spočívají v kombinaci silné sugesce a distrakce, neboli izolace od nepříjemného zážitku, kdy se člověk koncentruje na jiný, vnesený a podstatně příjemnější zážitek. Zhruba od 30. let 20. století se tyto psychologické postupy začaly studovat a vědecky ověřovat. První porody s použitím hypnotechniky se v ČR datují již ze 60. let minulého století. V porodnici „U Apolináře“ hypnoporody v té době prováděl prof. MUDr. A. Doležal, DrSc. Avšak pro nízkou analgetickou účinnost postupem doby od metody ustoupil.
Obr. č. 1
Kurz porodnické analgezie (1994), kdy součásti programu byla výuka i nefarmakologických metod. Prof. Doležal a přednáší i o výhodách a nevýhodách hyponobilního stavu u porodu.
O hypnóze, autosugesci, respektive uvedení do hypnobilního stavu se zmiňuje i většina dnešních učebnic českého porodnictví. Hypnóza je dokonce zmíněna i v právě přijatých českých doporučných postupech "Analgezie u vaginálního porodu". Dnešní princip metody spočívá v účasti ve speciálním kurzu několik týdnů před porodem. Tyto kurzy se provádějí na komerční bázi a těhotná se v nich má připravit správně dýchat a naučit (auto)sugesci při prožívání porodních bolestí. Požadavkem ovšem je, že konkrétní osoba musí být sugestibilní. Není ani tak problém člověka uvést do hypnobilního stavu, problém je dosáhnout stavu, který potlačí silné, někdy až nesnesitelné porodní bolesti. A toho je schopna pouze každá čtvrtá žena (25%) v populaci.
| Obr. č. 2 Na účastnici kurzu, lékařce anesteziologie, prof. Doležal názorně představuje techniku vedení do hyponobilního stavu. |
Obr. č. 3 Sugestibilního člověka lze uvést do hypnobilního stavu téměř kdykoliv a kdekoliv. |
Poslední vědecká práce kolektivu autorů, která se této problematice ze široka věnuje, vyšla v odborně renomované Cochrane Database v 2016 (Hypnosis for pain management during labour and childbirth). Jsou zde popsány porodní výsledky jak u žen, které byly během porodu uvedeny do hypnotického stavu hypnotizérem, tak u těhotných, které se vyškolily v předporodních kurzech k autohypnóze nebo hypnotizér byl zastoupen audionahrávkami s pokyny pro zvládání bolesti v průběhu porodu.
Autoři zde popisují výsledky devíti studií z celého světa, ve kterých bylo sledováno 2954 žen při hypnoporodu. V osmi studiích byly ženy během těhotenství vycvičeny pro autohypnózu a v jedné studii byla přítomna u porodu hypnotizérka. Tato početná skupina žen s hypnoporodem byla srovnávána s kontrolní skupinou žen, které rodily bez použití hypnotických metod. Výsledky pak potvrdily, že mezi ženami ve skupině s hypnoporodem a ženami v kontrolních skupině nebyly shledány žádné zřetelné rozdíly co do počtu fyziologicky zakončených porodů. Rozdíl nebyl popsán ani ve spokojenosti žen s ohledem za zážitek z porodu. Ve skupině žen s hypnózou méně žen používalo analgetika pro úlevu od bolesti u porodu. Ovšem použití epidurální analgezie se mezi oběma skupinami nelišilo.
Navození hypnobilního stavu u porodu se dnes z uvedených důvodů stalo „módním výstřelkem“, který nebude mít dlouhého trvání. Zájem skončí tím, že oněch zbývajících 75% žen, které si metodu vyberou, pozná, že nejsou hypnobilní.
Poznámka na závěr: ví vůbec někdo, jak přesně, s jakou metodou nebo dokonce kombinací bolest tišících metod princezna Kate vlastně přivedla své třetí dítě na svět ?
Prof. MUDr. A. Pařízek, CSc.
sdílet