Pravidelná ústní hygiena

Nejprve prstovým kartáčkem (gumový kartáček, který si rodič navlékne na prst) nebo malým zubním kartáčkem. Po prořezání prvních dočasných stoliček čistí dítěti chrup měkkým zubním kartáčkem osazeným štětinami o stejné úrovni, s velikostí hlavičky dle věku dítěte nebo jednosvazkovým kartáčkem. Čištění zubů lze dětem zpřístupnit třeba i používáním elektrických kartáčků, kterých je na našem trhu velké množství. Pravidelná ústní hygiena formou hry dítě motivuje a baví. Avšak dvouleté až tříleté dítě používá zubní kartáček jako hračku a není schopno si zuby samo správně vyčistit. Je tak na rodičích, aby se aktivně zapojili do péče o dětský chrup. Výhodou je používání dvou dětských zubních kartáčků: jedním čistí rodiče (kartáček je nutné vyměnit jednou za dva měsíce) a druhým se učí dítě čistit své zuby samo (kartáček má spíše smysl při vytváření automatismů pro dítě a při nácviku zubní hygieny, děti ho většinou brzy zničí). Vhodný dětský kartáček byl měl mít spíše měkčí štětiny zastřižené v jedné rovině a jeho velikost by měla zhruba odpovídat šířce obou stoliček. Hlavička elektrických kartáčků může velikostí odpovídat i pouze jednomu zoubku. S většími kartáčky se dítěti i rodičům v ústech špatně manipuluje a může dojít k nechtěnému poranění.

Rodičům doporučujeme čistit dětem zuby technikou drobných krouživých pohybů po všech zubních ploškách, každou čelist samostatně, minimálně dvě minuty. Začínáme nejprve čistit vnitřní plošky zubů, potom opět drobnými krouživými pohyby zevní plošky zubů. Vodorovnými pohyby kartáčku zepředu dozadu a ze strany na stranu lze čistit pouze žvýkací plošky a řezací hrany zubů. Pro účinné čištění je zapotřebí zubní kartáček k zubům a dásním mírně (avšak bezbolestně) přitlačit. Jakmile se prořežou i druhé dočasné stoličky, doporučíme rodičům k čištění mezizubních prostor zubů u svých potomků používat zubní nit na držátku, minimálně dvakrát týdně.

Technika čištění zubů:

S přibývajícím věkem (po prořezání druhé dočasné stoličky, tj. cca od 3 let) pak i u dětí používáme zubní nit každý den po čištění zubů. Čistíme především mezizubní prostory mezi dočasnými stoličkami a dočasnými horními řezáky, jejichž tvar s plošnými kontakty je rizikovým místem pro vznik mezizubních kazů. V místech, která jsou hůře přístupná, zůstává na zubech zubní plak (zejména po čištění zubů pouze samotnými dětmi).

Neočištěný plak můžeme ozřejmit tzv. revelátory. Jedná se o běžná potravinářská barviva (např. Erytrosin), která jsou součástí plakdetektorových tablet nebo ústních vod pro domácí použití. Obarvený zubní plak je dobře vidět a lze jej dočistit. Výhodou je hlavně názorné předvedení  úrovně vyčištění zubů, což by děti mělo motivovat k lepšímu provádění ústní hygieny.

Rodiče by měli dočišťovat chrup svého dítěte do osmi až deseti let věku. Podle toho, jak je dítě zručné, se postupně učí čistit si zuby buď Bassovou technikou (drobnými krouživými pohyby kartáčkem směřujícím pod úhlem 45 ° ke kořeni zubu), nebo Stillmanovou modifikovanou metodou (vibračními pohyby směrem od dásně ke kousací plošce zubu).

Metody:

Vedle zubního kartáčku a pasty se dočišťují mezizubní prostory zubní nití, přičemž největší pozornost je doporučeno věnovat prostoru mezi dočasnou a stálou stoličkou. Pro hůře přístupná místa, jako jsou zadní plošky stoliček nebo kousací plošky stálých stoliček, lze použít také jednosvazkové zubní kartáčky. Profesionální dentální hygiena je doporučována dětem od osmi let věku. Ve dvanácti letech si děti čistí zuby pomocí běžně dostupných prostředků ústní hygieny pro dospělé.

Při čištění zubů používáme zubní pastu, kterou nanášíme na zubní kartáček (množství fluoridů a pasty viz tabulka č. 1). Pasty jsou pro zubní hygienu důležité proto, že čistění napomáhají a k povrchu zubu přinášejí fluor. Není žádoucí, aby dítě pastu polykalo, což se týká zejména dětí, které si ještě neumějí ústa samy vypláchnout. Proto se u dětí používají pasty s nižším obsahem fluoridů a zároveň je důležité, aby rodič správně dávkoval zubní pastu na dětský zubní kartáček. Pravidelné a nechtěné polykání zubní pasty s fluoridy v mladším předškolním věku může poškodit vývoj skloviny stálých zubů, které se po jejich prořezání projeví přítomností drobných bílých obláčkovitých skvrn.

Tento stav je známý pod označením fluoróza. Další variantou jsou zubní pasty s obsahem amorfního kalcium fosfátu (Recaldent^TM) získávaného z mléčné bílkoviny kaseinu. Tyto pasty jsou určené pro každodenní použití dětmi, které jsou ve zvýšeném riziku vzniku zubního kazu a není u nich prokázaná alergie na mléčnou bílkovinu. U alergických dětí jsou variantou zubní pasty s obsahem hydroxyapatitu, také pro každodenní použití. Fluoridové tablety jsou v současné době určeny pro děti ve vysokém riziku zubního kazu s nedostatečným příjmem fluoru z potravy. U předškolních a školních dětí pochází 80 % fluoru z nápojů, pevná potrava je jako zdroj fluoru u nás nevýznamná. Komunální pitná voda má většinou 0,1–0,2 ppm, u balených kojeneckých vod je limit 0,7 ppm, balené pramenité vody a stolní minerální vody mají limit 1,5 ppm, ale vody s obsahem nad 0,7 ppm musí mít na vinětě varování „nevhodné pro děti do 7 let“.

Tabulka č. 1

*ppm je jedna miliontina z celku

Autor: MUDr. Jana Vašáková

Klinika dětské stomatochirurgie 1. LF UK a VFN, Praha
Z připravované Knihy o těhotenství a dítěti
Pařízek A., Honzík T. a kol.