U dítěte může dojít k poruše vědomí z mnoha příčin. Jednou z nejčastějších bývá úraz hlavy. Změna stavu vědomí provází ale i otravu, vysokou horečku, neurologické onemocnění.
Vyskytuje se při rozvratu vnitřního prostředí, provází nízkou nebo vysokou hladinu krevního cukru, změny v iontové rovnováze při ztrátě tělesné tekutiny (odborně dehydratace). Ztráta vědomí je časným projevem akutního nedostatku kyslíku v krvi při poruše základních životních funkcí – dýchání a krevního oběhu.
Porucha vědomí může mít různě vyjádřené příznaky. Dítě může být zmatené, zvýšeně aktivní, nepoznává svoje okolí a nespolupracuje s rodiči. Jindy je naopak nápadně klidné, spavé a apatické. Malý kojenec se nehlásí o jídlo, větší dítě stravu i tekutiny odmítá. Porucha může vyústit v bezvědomí. Dítě nereaguje na hlasité oslovení ani na doteky a jemné zatřesení. Má zcela povolené svalové napětí, bezvládně se zhroutí v náručí nebo na podložku.
Bezvědomí je stav, který sice nemusí vypadat na první pohled dramaticky, dítě vypadá, jako když spí, ale ohrožuje dětského pacienta bezprostředně na životě. Při ztrátě vědomí mizí obranné reflexy, jako je kašel, dítě nepolyká. Kořen jazyka vlastní vahou zapadá k zadní stěně hltanu a ucpává tak i vstup do dýchacích cest – dítě se začíná dusit. Zvyšuje se riziko vdechnutí obsahu žaludku (aspirace), tekutiny nebo předmětu z dutiny ústní (krev, vyražený zub, cizí těleso). Déletrvající bezvědomí, obzvláště u pacienta, kterému není poskytnuta včas a správně pomoc, bývá komplikováno zástavou dýchání a krevního oběhu.
Zjistíme-li, že dítě nereaguje, musíme začít okamžitě jednat!
První pomoc – postup při ošetření dítěte v bezvědomí:
- uložte dítě do bezpečného prostředí, dbejte na prevenci podchlazení. Vyšetřete jeho reakci na oslovení, jemné doteky a zatřesení – zjistěte tak stav jeho vědomí,
- zjistěte, zda dítě spontánně dýchá – přiložte ucho k jeho ústům a nosu, pohledem současně sledujte pohyby hrudníku. Můžete přiložit jednu ruku na hrudník a bříško dítěte a zjistit tak i pohmatem jeho dýchací pohyby,
- zjistěte, zda má postižené dítě známky krevního oběhu – zda se hýbe, dýchá a kašle (od zjišťování srdeční akce pohmatem na krční tepně nebo končetinách se při laické první pomoci upustilo pro přílišnou časovou prodlevu a vysoké procento nesprávných zjištění),
- dítě celkově prohlédněte pro vyloučení dalších závažných zranění, především krvácení, která mohou být skryta i pod oděvem. Všechna vyšetření provádějte pečlivě, avšak rychle, bez větších časových ztrát, vyšetření základních životních funkcí by mělo trvat maximálně l0 sekund,
- dítě v bezvědomí, které spontánně dýchá a má známky zachovaného krevního oběhu, uložte do stabilizované polohy. Tato poloha je pro každou věkovou skupinu mírně technicky odlišná, princip a účel stabilizované polohy ale zůstává vždy stejný:
– poloha na boku se zakloněnou hlavou udržuje volné dýchací cesty, minimalizuje riziko vdechnutí tekutin z dutiny ústní nebo žaludku a dušení z této příčiny,
– je stabilní a "pohodlná" pro pacienta zcela bezvládného, minimalizuje riziko spontánního pohybu a dalšího zranění způsobeného vlastní vahou těla,
– umožňuje přístup zachránce k dýchacím cestám, trvalou a snadnou kontrolu základních životních funkcí, a pokud je třeba, tak i jednoduché otočení zpět na záda.
Autor: doc. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a doc. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015
sdílet