První pomoc při bezvědomí

První pomoc při bezvědomí - obrázek
První pomoc při bezvědomí - obrázek

První pomoc – postup při ošetření dítěte v bezvědomí:

  • uložte dítě do bezpečného prostředí, dbejte na prevenci podchlazení. Vyšetřete jeho reakci na oslovení, jemné doteky a zatřesení – zjistěte tak stav jeho vě­domí,
  • zjistěte, zda dítě spontánně dýchá – přiložte ucho k jeho ústům a nosu, pohledem současně sledujte pohyby hrudníku. Můžete přiložit jednu ruku na hrudník a bříško dítěte a zjistit tak i pohmatem jeho dýchací pohyby,
  • zjistěte, zda má postižené dítě známky krevního oběhu – zda se hýbe, dýchá a kašle (od zjišťování srdeční akce pohmatem na krční tepně nebo končetinách se při laické první pomoci upustilo pro přílišnou časovou prodlevu a vysoké procento nesprávných zjištění),
  • dítě celkově prohlédněte pro vyloučení dalších závažných zranění, především krvácení, která mohou být skryta i pod oděvem. Všechna vyšetření provádějte pečlivě, avšak rychle, bez větších časových ztrát, vyšetření základních životních funkcí by mělo trvat maximálně l0 sekund,
  • dítě v bezvědomí, které spontánně dýchá a má známky zachovaného  krevního oběhu, uložte do stabilizované polohy. Tato poloha je pro každou věkovou skupinu mírně technicky odlišná, princip a účel stabilizované polohy ale zůstává vždy stejný:

–  poloha na boku se zakloněnou  hlavou udržuje volné dýchací cesty, minimalizuje riziko vdechnutí tekutin z dutiny ústní nebo žaludku a dušení z této příčiny,

–  je stabilní a "pohodlná" pro pacienta zcela bezvládného, minimalizuje riziko spontánního pohybu a dalšího zranění způsobeného vlastní vahou těla,

–  umožňuje přístup zachránce k dýchacím cestám, trvalou a snadnou kontrolu základních životních funkcí, a pokud je třeba, tak i jednoduché otočení zpět na záda.

 

Autor: doc. MUDr. Tomáš Honzík, PhD. a doc. MUDr. A. Pařízek, CSc.
Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015