Načasování kontrol těhotné a všeobecný screening jsou uvedeny v tab. 1 až 3. Tabulka 4 uvádí
speciální vyšetřovací metody. U rizikového nebo patologického těhotenství, pokud není žena odeslána
k hospitalizaci, jsou pak stanoveny kontroly podle rozhodnutí lékaře individuálně. Častější
kontroly jsou nutné zejména při opožďování růstu plodu po 32. týdnu těhotenství s možností rozvoje
intrauterinní růstové retardace (IUGR) a u zatížené porodnické anamnézy (2).
|
Povinné |
Doporučené |
|
do 22. týdne po 6 týdnech 23. - 36. týden po 4 týdnech 37. - 40. týden po 1 týdnu |
do 22. týdne po 6 týdnech 23. - 32. týden po 4 týdnech 33. - 36. týden
po 3 |
|
Povinný |
Doporučený |
|
krevní skupina + Rh-faktor, BWR HIV (se souhlasem těhotné) vyšetření v zrcadlech (kolposkopie, cytologie) palpační vyšetření vaginy + pánve (pánevní rozměry) EKG triple test (AFP, hCG, E3) v 16. týdnu těhotenství GTT (24. týden) bakteriologická kultivace z hrdla (36. týden) se zvláštním zaměřením na streptokoky skupiny B Sérologie hepatitidy B (HBsAg) |
TORCH (toxoplazmóza, rubeola, cytomegaloviróza, herpes simplex) screening fenylketonurie
|
Bakteriologická kultivace z děložního hrdla je indikována u všech fyziologických těhotenství ve 36.
týdnu. Toto vyšetření je nutno provést i při prvních příznacích předčasného porodu k vyloučení
infekce, jedné z hlavních příčin předčasné děložní činnosti. Vyšetření EKG je nutné u všech
těhotných žen, neboť nelze vyloučit řešení akutních stavů v těhotenství a během porodu. Křivka EKG
je nutná zejména u žen s chorobami srdce a u žen obézních. Její posouzení může provést kterýkoli
praktický lékař (1, 2).
|
Povinný |
Doporučený |
|
krevní obraz (I. trimestr + 36. týden) moč (bílkovina, cukr, aceton, krev) TK, tělesná hmotnost + přírůstek zevní porodnické vyšetření, ozvy plodu vaginální kontrola (4 - 5x za těhotenství) ultrazvuk minimálně 2x (18. - 22. a 28. - 32. týden) protilátky anti_D (12., 24. a 32. týden) u Th neg. těhotných |
gravidometrie (fundus-spona) pohyby plodu (od 36. týdne)
|
U žen s rizikovým a patologickým těhotenstvím je nutno postupovat individuálně (2).
|
Doporučované |
|
antifosfolipidové protilátky (APA) screening předčasného porodu (fetální fibronektin) |
Výskyt antifosfolipidových protilátek (APA) souvisí s komplikacemi v těhotenství. Při IUGR tyto
protilátky poškozují placentu, narušují transplacentární přenos látek. APA zasahují na různých
úrovních procesu koagulace, implantace, syntézy cytokinů a placentárních hormonů (3, 6). Screening
předčasného porodu detekcí f-fibronektinu je pozitivní cca 4–5 týdnů před nástupem děložní
činnosti. Pozitivita se uvádí až v 92 %. Některé práce však přínos této metody nepotvrzují (5).
Úskalím kardiotokografie je 10–15 % nehodnotitelných záznamů (obézní pacientka, špatná manipulace s
monitorem, spánek plodu, léky podané matce ap.). Nejdůležitější je hodnocení reaktivity srdeční
akce plodu na jeho pohyby (akcelerace) a decelerace při děložní kontrakci. Non stress test
(nezátěžový) a oxytocinový zátěžový test jsou nejvíce validní v predikci placentární funkce (tab.
5). Při intrapartálním CTG je dnes sledování plodu doplněno neinvazivní fetální pulsní oxymetrií.
Neinvazivní fetální oxymetrie pomáhá snižovat podíl špatně interpretovatelných kardiotokografických
záznamů a přispívá ke snižování frekvence císařských řezů z indikace perpartální hypoxie plodu (5).
|
Povinné (u rizikových a patologických těhotenství) |
Doporučené |
|
CTD (non stress test) oxytocinový zátěžový test (po 34. týdnu) intrapartální CTG ultrazvuková flowmetrie (index pulsatility - PI) |
5 biofyzikálních profilů ultrazvuku: - dýchací pohyby - svalový tonus - reakce plodu - fetální pohyby - objem plodové vody |
Přestože je sledování pohybů těhotnou zatíženo řadou nepřesností, jde o údaj v praxi velmi užitečný
a cenný. Na pohyby plodu se ptáme vždy na začátku každého vyšetření těhotné. Údaj těhotné ženy, že
necítí pohyby svého plodu, je vždy alarmující a musí po něm ihned následovat karditokografické
vyšetření (tab. 6). Je-li abnormální CTG záznam, je nutné ukončit těhotenství do 24 hodin. Při
fyziologickém záznamu postačí týdenní kontroly, včetně CTG (1, 5).
|
Doporučené |
|
od 36. týdne (minimum 10 pohybů za 12 hodin) vhodná kombinace s ultrazvukem a CTG (aktografie) |
Literatura
1. GARREY, MM. Antenatal care. In GARRAY, GOVAN, HODGE, CALLANDER (Eds) Obstetrics illustrated.
London, New York : Churchill Livingstone, 1980, p. 82–104.
2. HÁJEK, Z. Prenatální péče u fyziologických gravidit a závažných patologických stavů. Moderní
gynekologie a porodnictví, 8, 1999, s. 63–76.
3. JOHNSON, TRB. Antenatal care. In GABBE, NIEBYL, SIMPSON (Eds) Obstetrics, norma and problem
pregnancies. New York, Edinburg, Tokyo : Churchill Livingstone, 1996, p. 161–184.
4. ROSÉN, KG., LUZIETTI, R. The fetal electrocardiogram: ST waveform analysis during labour. J.
Perinatal. Med., 22, 1994, p. 502–512.
5. SRP, B. Porodnické vyšetření a prenatální péče. In ČECH, HÁJEK,
SRP, MARŠÁL (Eds) Porodnictví. Praha : Grada, 1999, s. 77–101.
6. WESTGATE, J., HARIS, M., CURNOW, JSH., et al. Plymouth randomised trial of cardiotocogram only
versus ST waveform plus cardiotocogram for intrapartum monitoring 2.400 cases. Am. J. Obstet.
Gynecol., 169, 1993, p. 1151–1160.