Svátek mají Drahoslava, Veronika (Giulianiová) a Vavřinec.
Dnes má v občanském kalendáři svátek Drahoslava. Jak již znění jména napovídá, každá jeho nositelka je "drahá" a "slavná". Jak drahá a jak slavná, to už musí posoudit manželé a přátelé všech Drahoslav, Drahun a Drahušek.
V církevním kalendáři si dnes připomínáme Veroniku. Základem tohoto jména je makedonská Beréniké s pozdější výslovností Vere-, která je odvozena od řecké Feríké, "nositelky vítězství". Jiné výklady a verze byly již zcela věrohodně vyvráceny.
Dnešní oslavenkyně se celým jménem jmenuje Veronika Giulianiová a narodila se 27. prosince 1660 v Mercatellu u Rimini (Itálie). V 16 letech vstoupila v Citt'a di Castello na sever od Perugie do Řádu sester klarisek - kapucínek, kde přijala jméno Veronika. V roce 1694 převzala ve svém klášteře péči nad novickami a v té době měla i zjevení, při kterém spatřila tajemný kalich. Postupně začala na své tělo přijímat Kristova stigmata (ránu v boku a ostatní tělesná zranění) a při všech těchto událostech nepředstavitelně trpěla. Marně se snažila své rány ukrýt, vše se záhy prozradilo. Na církevní příkaz ji podrobovali nejtěžším zkouškám: zbavili ji úřadu, přišla o hlasovací právo v klášteře a všichni s ní zacházeli jako s podvodnicí. Teprve po létech byla její stigmata oficiálně uznána a Veronika se roku 1716 stala ve svém klášteře abatyší. Zemřela po životě plném milosti a utrpení 9. července roku 1727. Papež Řehoř XVI. v roce 1839 velkou mystičku svatořečil.
Dříve býval v našem kalendáři svátek Vavřince. Jednalo se o patrona kapucínského řádu Vavřince z Brindisi, který má ve světovém kalendáři svůj svátek 21. července. Přišel na svět jako syn benátských rodičů 22. července roku 1559 v apulském městě Brindisi (Itálie). Jeho křestní jméno bylo Julius Caesar. Rodiče mu velmi brzy zemřeli, a tak se chlapec stal již v 16 letech řeholníkem a přijal jméno Vavřinec. Zakrátko z něho byl velice učený člověk. Získal funkci provinciála v Toskánsku a počátkem 17. století se stal dokonce nejvyšším představeným celého řádu. Byl to také on, kdo do českého prostředí přivedl kapucíny - v roce 1600 založil první klášter česko-
-rakouské provincie v Praze na Hradčanech. Jedna událost z něho učinila dokonce válečného hrdinu. Ve válce proti Turkům (1601) osobně provázel do bojů císařské vojáky a dodával jim neustále odvahu, čímž se částečně zasloužil i o konečné vítězství nad Turky u Stoličného Bělehradu (dnes Székesfehérvár). Při jedné diplomatické misi v Lisabonu, přesně v den svých narozenin 22. července roku 1619, zemřel. Svatořečen byl 8. prosince 1881 a 19. března roku 1959 jej papež jmenoval církevním učitelem. Vavřinec po sobě totiž zanechal bohatou literaturu, mezi jinými četná kázání a úplnou mariologii. Jedním z jeho nejslavnějších děl byla Lutheranismi Hypotyposis, kde se Vavřinec pokouší vyvrátit učení Lutherovo.
Zdroj : www.libri.cz
sdílet